Voice Dream Reader pro macOS: Instalace, uživatelské rozhraní, hlavní obrazovka a knihovna (1. část)
Populární aplikaci Voice Dream Reader není, myslím, nutné detailně představovat. Zvláště v komunitě zrakově znevýhodněných uživatelů chytrých telefonů, především těch s logem nakousnutého jablka, je poměrně známá. Nicméně pro neznalé v krátkosti.
Voice Dream Reader, zkráceně VDR, lze charakterizovat jako digitální knihovnu s možností čtení poslechem. Do aplikace nahrajete libovolné tituly v různých digitálních formátech nebo v audiu. Nastavíte hlas předčítání a klepnete na tlačítko spustit. Digitální dokumenty vám budou čteny syntetickým mírně robotickým hlasem podle výběru a to v řadě jazyků, nejen v češtině. Pro češtinu je velmi populární hlas Eliška od Acapely. VDR nabízí také synchronizaci dat s internetovými úložišti např. Dropbox, Google Drive, iCloud Drive a další. Na VDR můžete napojit i různé externí zdroje, ze kterých následně snadno stahujete tituly rovnou do aplikace bez ručního importu.
Příběh VDR se začal psát na mobilních telefonech iPhone, kde se rychle tento nástroj stal velice populární po celém světě. Postupem času vznikla verze pro telefony s operačním systémem Android, nyní je VDR dostupný i v operačním systému macOS. Tedy na počítačích Macintosh zkráceně Mac od Applu.
Zásadní rozdíly?
Při zpětném procházení obou verzí aplikace VDR pro iPhone a Mac, vnímám pouze dva zásadní rozdíly. A to v podobě uživatelského rozhraní a ovládání aplikace. Synchronizace titulů mezi zařízeními funguje spolehlivě. Dokonce do verze VDR v Macu přibyla podpora hlasu Eliška od Acapely, ze začátku nebyla součástí.
Při procházení aktualizovaných verzí to vypadá, že i podpora jednotlivých formátů titulů se postupně rozšiřuje. Už nyní si aplikace dovede poradit se základními formáty digitálních textů jako je PDF, Epub, Word, RTF. Stejně jako na iPhone i v Macu obsahuje celé uživatelské rozhraní českou lokalizaci. U Macu se mi zamlouvá efektivní ovládání z klávesnice řadou klávesových zkratek, které si člověk musí nejdříve osvojit. U iPhone není používání hardwarové klávesnice běžnou záležitostí.
Za kvalitu se platí
VDR patří mezi placené aplikace. A zde nastává další zásadní rozdíl ve verzích pro iPhone a Mac. Ceny jsou následující:
- iPhone: jednorázově 649 Kč
- Macintosh, Mac: předplatné. Měsíční 139 Kč, roční 1390 Kč.
Osobně v tom mám zmatek a pořád si na tuto platební politiku, kterou tvůrci VDR volí, nemůžu zvyknout. Ocenil bych sjednocení plateb a to v rámci předplatného na jehož základě by aplikace fungovala jak na iPhone tak v Macu bez omezení. Připadá mi opravdu zvláštní v PC řešit předplatné, na telefonu platit jednorázově. Třeba tvůrci platební politiku časem upraví a sjednotí.
VDR jsem musel vyzkoušet i na Macu. Tvůrci mají určitě radost, když jim přistál příspěvek za roční předplatné. Ovládání uživatelského rozhraní mi připadá pohodlnější než na iPhone. Může za to podpora klávesnice, ale to nemohu říct o struktuře rozložení jednotlivých ovládacích prvků. Dost dlouho mi trvalo se ve VDR na Macu zorientovat, na iPhone to bylo jednodušší. Nicméně práce pomocí klávesnice a snadné klávesové zkratky, které si člověk rychle osvojí, zážitek z používání VDR v Macu rozhodně zpříjemní a urychlí.
I když na mobilu může být ovládání VDR o něco méně efektivnější při používání dotykových gest na displeji bez připojené hardwarové klávesnice, nezatracuji ho. Díky synchronizaci dat mohu poslouchat kdekoli. Doma v PC, mimo domov na iPhone s bezdrátovými sluchátky. Jak na iPhone tak i v macOS, má VDR vždy něco do sebe a pokud je možnost, používejte na obou platformách.
Aktivace VDR v macOS
Snadnější to být nemůže. Otevřete obchod App Store ve svém Macu. Vyhledejte aplikaci Voice Dream Reader, klepněte na získat a vyčkejte, než se stáhne.
Spusťte ji. Pokračujte podle průvodce, který s vámi nastaví vše potřebné včetně přihlášení k Apple ID, aktivace synchronizace dat, volbu předplatného, výběr syntetického hlasu pro čtení nahraných digitálních titulů. Pár minut a máte hotovo.
Každý má možnost vyzkoušet VDR pro Mac během zkušebního období. Jeho délku zjistíte při prvním spuštění aplikace. Systém si pamatuje, jestli jste už VDR měli někdy stažený a spuštěný nebo ne. Pokud ano, zkušební období už uplynulo a nebude vám nabídnuto. VDR rozhodně vyzkoušejte. Stojí to za to. Předplatné se začne strhávat automaticky až po uplynutí zkušební doby. Kdykoli na pár kliknutí v obchodu App Store v účtu Apple ID, ho snadno změníte případně zrušíte.
Podoba uživatelského rozhraní
Pro uživatele operačního systému macOS nic neobvyklého. Uživatelské rozhraní je strukturováno do standardních oblastí, na které jste zvyklí i z jiných aplikací. VDR obsahuje:
- Běžná klikatelná tlačítka
- Vyhledávací textová pole
- Uspořádání položek v mřížce nebo seznamu
- Přepisovatelné hodnoty v textových polích
- Tabulky s možnostmi pro filtrování obsahu (uživatelé macOS znají např. Z nastavení systému, kde v tabulce vyberete kategorii a tím dojde ke změně zobrazovaného obsahu mimo tabulku, se kterou momentálně pracujete)
- Panel nástrojů, ve kterém najdete některé z ovládacích prvků a možností
- Slušné množství klávesových zkratek a jiné.
Nenarazíte na nic, co by vás při ovládání VDR vyděsilo nebo překvapilo. Snad jen na chaotičnost rozmístění ovládacích prvků, na kterou si budete chvíli zvykat. Vy co používáte macOS už nějakou dobu, jste se se všemi ovládacími prvky nejednou setkaly při práci v systému. Osobně mi ale chvíli trvalo se ve VDR pro Mac zorientovat. Když srovnám ovládání na iPhone, rozhraní mi tam připadá přehlednější a srozumitelnější než v Macu. Ovšem velký benefit pro ovládání představují klávesové zkratky, které když si osvojíte, je používání VDR na Macu efektivnější a rychlejší než na iPhone. I na iPhone můžete klávesové zkratky využívat, ale k tomu musíte připojit externí hardwarovou klávesnici. To nebývá běžné.
Hlavní obrazovka, knihovna
V okamžiku, kdy proklikáte úvodního průvodce a nastavíte vše potřebné k používání VDR, ocitnete se na úvodní obrazovce tedy v knihovně, kde máte přístup ke všem načteným titulům, které v aplikaci otevřete nebo uložíte do odpovídajícího adresáře na iCloud Drive, v případě využívání synchronizace dat z VDR mezi více zařízeními přidružených k jednomu Apple ID.
Při procházení knihovny narazíte na tyto položky: jednotku navigace, primárně je vždy nastaven odstavec. Tato možnost navigace se hodí těm, kdo plánují s načtenými tituly nějak rozsáhleji pracovat. Vyhledávat v nich určité informace, nechat se navigovat po větách, listovat po nadpisech jednotlivých sekcí, přeskakovat mezi záložkami, vyfiltrovat pouze zvýrazněné části dokumentu. K této navigaci se ještě později vrátím, jde o nesmírně užitečnou funkci.
Další na řadě při procházení hlavní obrazovky jsou tlačítka pro přeskok mezi jednotlivými tituly, pokud jich máte v knihovně načtených víc, pro spuštění a pozastavení čtení, přetáčení vpřed a vzad v aktuálně rozečteném titulu. Tyto možnosti se možná někomu hodí, avšak já raději sáhnu po jednoduchých klávesových zkratkách, než abych hledal odpovídající tlačítka. Klávesové zkratky rozeberu později.
Následuje rozbalovací nabídka režim čtení. Zde nastavujete chování čtení dokumentu. Primárně je nastaveno, aby VDR přestal číst na konci dokumentu. To samozřejmě můžete změnit. K dispozici máte:
Přestat číst na konci dokumentu, na konci věty, po dočtení pokračovat na další dokument, zopakovat dokument. Mám nastaveno přestat číst na konci dokumentu.
Při posunu na další položku zjistíte vše o aktuálním titulu, který máte rozečtený. Název, autora, časovou délku zbývající do konce rozečteného titulu, kolik procent už máte přečteno a formát. Zda jde o Epub, Word a jiné.
Další volbu představuje tlačítko pro přidání do knihovny. Vyvolává standardní dialog pro otevření souboru. Vedle tohoto tlačítka narazíte na možnosti zobrazit jako mřížku nebo zobrazit jako seznam. Výběrem některého z těchto tlačítek měníte zobrazení titulu v knihovně. Buď budou uspořádány v mřížce nebo v seznamu. Zde záleží na každém, jaké zobrazení preferuje. Doporučuji vyzkoušet obě varianty. Mně osobně více vyhovuje uspořádání titulů v mřížce, protože co titul, to všechny podstatné informace přečteny najednou. Jen zahájím práci s mřížkou, listuji mezi tituly a poslouchám. Bez složitého pátrání po dalších informacích rovnou zjistím stav dokumentu, jestli ho nyní čtu nebo je nový, název, autora, údaj o zbývajícím času na dočtení dokumentu při rychlosti čtení, kterou mám nastavenou, procenta udávající, kolik jsem toho už z titulu přečetl, formát dokumentu. Seznamové zobrazení mi připadá méně přehlednější.
Vedle voleb pro nastavení zobrazení titulů v knihovně, objevíte tlačítko pro nastavení zvuku. Nenápadné tlačítko, jehož název si můžete vykládat různě. Po jeho stisku však zjistíte, že slouží pro nastavení zvuku k aktuálně čtoucímu titulu, ne v rámci celé aplikace. Můžete zde pro aktuální dokument upravovat rychlost čtení, jazyk, kterým má být dokument předčítán i včetně konkrétního hlasu a další parametry. Tohle nastavení oceníte především v případě cizojazyčných dokumentů, kdy se hodí řešit specifická nastavení pro daný dokument. Jinak moc nepředpokládám, že byste tato nastavení pro čtení titulů v mateřském jazyce museli nějak zvlášť upravovat. V takovém případě je lepší nastavit parametry čtení napevno ve správci hlasů, kde navolíte výchozí hodnoty, které se budou odrážet ve všech čtených titulech. Ke správci hlasů se ještě dostanu.
Následuje standardní vyhledávací pole pro vyhledávání titulů, pokud máte v knihovně mnoho titulů, může se hodit. Poté tabulka Přehled knihovny. Slouží pro filtrování dokumentů v knihovně pro lepší orientaci v případě velkého množství uložených dokumentů. Můžete si nechat zobrazovat všechny položky, tituly uložené v seznamu čtení, pouze označené tituly, jen ty, u kterých máte z nějakého důvodu zrušeno přečtení, dočtené tituly, zobrazovat tituly roztříděné v jednotlivých složkách pro lepší orientaci a strukturu, tituly pouze stažené z určených zdrojů nebo jen podle určitého formátu. Osobně filtrování nepoužívám. Ve VDR mám vždy nahráno jen pár titulů, které čtu. Po dočtení je mažu, rozsáhlou databázi tvořit neplánuji, ale někomu se možná může tato vychytávka filtrování hodit.
A konečně úplně na konci všech prvků, které jsme si dosud vyjmenovali, máme seznam titulů přidaných do knihovny. V mém případě v oblasti mřížka. Do té je nutné se vnořit a standardním procházením po položkách listovat mezi jednotlivými tituly. Pomocí klávesy BackSpace můžete titul smazat, po vyvolání kontextového menu najdete mnoho voleb, co jde s titulem provádět. Doporučuji prozkoumat. V kontextovém menu na jednotlivých titulech můžete tituly otevřít, spustit čtení, smazat, označit, vrátit kurzor na začátek, přejmenovat, přesouvat mezi složkami, umístit do seznamu čtení a další.
Většinu voleb, které naleznete na hlavní obrazovce – tedy v knihovně – najdete též v tak zvané čtečce. Ta slouží pro ovládání konkrétních titulů a zaslouží si podrobnější výklad. Ten zájemcům nabídneme v druhém díle.
