Rivo 2: konečně univerzální mobilní klávesnice

Michal Rada

První verze klávesničky Rivo od korejského výrobce byla přijata s rozporuplnými pocity. Ano, neměla (a dodnes nemá) konkurenci, na druhou stranu bylo znát, že se jedná o první pokus plný kompromisů. Nadšeně jsme tak očekávali druhou generaci. A hned v rozporu se všemi pravidly pro čtenost článků přiznám, že se neuvěřitelně povedla. Pojďte se spolu se mnou podívat na praktické zkušenosti z jejího používání.

Dotyková zařízení můžeme my nevidomí už dlouho ovládat zcela rovnocenně, a to díky odečítačům obrazovek. Přesto jsme i my někdy staromilci a chceme se z různých důvodů vracet ke klávesnicím. Nosit s sebou v kapse skládací mobilní klávesnici o velikosti tácu na obědy není ani pohodlné a ani účelné. Proto jsme byli všichni docela nadšeni, když z Koreje přišla malá, skladná a pohodlná klávesnička Rivo, která sloužila k ovládání jablečných zařízení. Ale bylo to plné kompromisů, spousta věcí tomu chyběla. Nicméně byl to pro nás zcela nový produkt na trhu.

Teď přichází zbrusu nová druhá verze. Cena poskočila nahoru. Klávesničku za deset tisíc si už rozmyslíte, ať si ji kupujete sami, nebo vám na ni jako na pomůcku přispěje stát. Popravdě řečeno, klávesnička je prostě drahá, a to i s přihlédnutím k tomu, co umí. Jenže trh je malý a myšlenky i provedení přeci jen něco stojí, takže cena sice není obhajitelná stoprocentně, ale je celkem pochopitelná.

Už nějaký ten týden druhou generaci klávesničky používám a rád se s vámi podělím o praktické zkušenosti.

Seznamujeme se s novým druhým Rivem

Velice podrobný popis klávesničky napsal v časopise Téčko koncem loňského roku Honza Šnyrych, vřele doporučuju si článek přečíst. Ale pro ty, kdo k Téčku přístup nemají, zopakuji alespoň základní informace, případně doporučuji k přečtení článek Karla Giebische Rivo 2 – konečně pořádná klávesnice pro nevidomé.

Rivo 2 je speciální hardwarová „dlaňová“ klávesnička o rozměrech o něco málo větších, než je platební karta, tloušťku má sice asi jako deset takových karet, ale to má svoje opodstatnění, jak si popíšeme dál. Jedná se o hardwarové zařízení určené pro ovládání jakéhokoliv mobilního zařízení pro nevidomé. Ano, čtete dobře, už se to neomezuje jen na jablíčkofily. Má na sobě mřížku 5krát 4 dobře hmatných a velkých oddělených kláves, v ruce se může držet buď v režimu na šířku, nebo na výšku. Napájí se přes Micro-USB konektor, takže jí nabijete z čehokoliv. K zařízením se připojuje prostřednictvím bluetooth. S Rivem můžete ovládat zařízení s jakýmkoliv odečítačem bez toho, aniž byste na něj museli sáhnout.

Druhá generace?

Až sem by se nedalo poznat, o které generaci klávesničky píšu. Co tedy přináší druhá generace?

Především přináší kromě klávesnice samotné také funkce audiozařízení. V klávesničce je integrován mikrofon a malý reproduktorek, má dokonce klasický konektor na sluchátka. V kombinaci s bluetooth konektivitou se tak vlastně jedná o univerzální nadstavbu nad telefonem.

S klávesničkou můžete telefonovat, slyšet hlas odečítače, pouštět si hudbu (i když vzhledem k velikosti reproduktoru se vám ta hudba rozhodně nebude líbit), nebo si číst elektronické knihy, ovládat hlasového asistenta, diktovat texty. Prostě cokoliv, co byste mohli dělat jakýmkoliv bluetooth repráčkem či sluchátky. Takže teď opravdu nemusíte telefon vůbec vyndávat z kapsy, či batohu.

Druhá velice významná změna je v tom, že z Riva se stal skutečně univerzální ovládač. Ten v tuto chvíli podporuje následující platformy:

• Apple iOS: Od verze 9 a vyšší
• Android: Od verze 6 a vyšší s odečítačem TalkBack
• Android: Od verze 5.0.1 a vyšší s odečítačem Voice assistant
• Android TV: Pokud je založena alespoň na Android 7 a podporuje TalkBack či Android assist
• Apple TV: Pokud je založena na systému generace iOS 9 a vyšším s Voiceoverem
• Připravuje se podpora pro NVDA na Windows 10
• Připravuje se podpora pro Samsung TV s odečítačem Voice Assistant TV

První generace byla určena pouze pro iOS, teď s touto klávesničkou můžete ovládat jakékoliv mobilní zařízení. Klávesnička se navíc dá spojit až se šesti různými zařízeními a mezi nimi se dá rychle přepínat, takže se stává opravdu univerzálním ovladačem.

Jak to celé funguje?

Pojďme se podívat na koncept celého zařízení, který je sice pochopitelný, ale zase tak často se o něm nemluví. Co je vlastně Rivo ve skutečnosti? Je to krabička s dvaceti klávesami, reproduktorem a mikrofonem postavená na bluetooth 4 standardech. To pravé ořechové začíná s jejím softwarem. Na rozdíl od první generace totiž teď vývojář už úplně oddělil hardwarovou vrstvu od software, přidávat podporu dalších zařízení nebo vylepšovat funkce je tak velice snadné, prostě si jen do klávesničky nahrajete nový firmware.

A jak to celé funguje? Firmware klávesnice se z větší části skládá s tzv. „keyhookeru“, tedy ze softwaru simulující hardwarové klávesy posílané přes bluetooth do zařízení. Například, pokud zmáčknete klávesu „5″, tak v určitém režimu je rozpoznána jako číslo pět, v jiném třeba jako písmeno „R“, v ještě jiném pak jako mediální klávesa přehrát. Software tak do zařízení vysílá vždy správnou klávesu nebo kombinaci kláves.

Vysvětlíme si to na třech příkladech, aby to bylo pochopitelnější:

• Pokud chcete spustit či pozastavit média, slouží k tomu buď samotná klávesa 5, pokud jste v tzv. režimu „média“, nebo kombinace kláves hvězdička a 5 v jakémkoliv jiném režimu. Podle toho, v jakém jste režimu, pak software klávesnice obě tyto možnosti přeloží do simulace stisknutí klávesy Play/Pause, která má v mezinárodním standardu pro klávesnice svůj jasně daný kód, který umí rozpoznat všechna zařízení. Vypadá to tedy, jako kdybyste měli připojenou velkou plnohodnotnou klávesnici s multimediálními tlačítky a stiskli jste na ní tlačítko Přehrát.
• U psaní textu je to už trochu složitější: Písmena R a F a V se píšou stejnou klávesou, také klávesou 5. Pokud stisknete klávesu jednou, vyšle se signál pro klávesové písmeno „R“. Pokud ji stisknete dvakrát, ve skutečnosti se nejprve vyšle signál pro písmeno „R“, to se ale pak smaže signálem pro klávesu smazání a pak vyšle klávesu pro písmeno „F“ atd.
• A ovládání odečítače: Pokud třeba chcete prostřednictvím odečítače aktivovat položku, což se dělá také klávesou 5, pak v režimu iOS se vyšle kombinace kláves šipka nahoru a šipka dolů, v režimu pro TalkBack se vyšle kombinace kláves ALT a SHIFT a ENTER atd.

Celý mechanismus je tedy ve své podstatě naprosto jednoduchý, jde jen o ten nápad, a ten je vesměs geniální. Pokud lze něco ovládat klávesovými zkratkami či klávesnicí, Rivo 2 to ovládat může, jde jen o napsání příslušného firmware pro zmíněný keyhooker. Takhle se teď například vytváří podpora pro odečítač NVDA pro tablety s Windows 10. Ale dá se tak vytvořit třeba i podpora pro ovládání nejnovější generace bankomatů s Bluetooth rozhraním, prostě pro cokoliv, co se dá ovládat klávesnicí.

Nejen iOS, ale i ostatní systémy

Jak již jsem psal, nová generace už teď umí ovládat víc než jen jablíčka. Především jde o podporu zařízení s Androidem, a to pro oba nejpoužívanější odečítače, TalkBack (nově Android Assist) od Google, a Voice assistant od Samsungu. Jak jsme nahlédli v předchozí části pod pokličku, víme, že vše je to jen o klávesových zkratkách.

Ovládání Androidu se jen minimálně liší od ovládání iOS, devadesát procent všech klávesových zkratek na klávesničce je shodných. Pokud se tedy naučíte ovládat jeden systém, budete umět ovládat všechny.

Odečítače v Androidu musejí být ale nastaveny podle továrního nastavení, a to jak co se týče výřečnosti, tak co se týče hlavně defaultních klávesových zkratek. Pokud jste si kvůli jiné klávesnici zkratky odečítače upravili, budete je muset vrátit v nastavení do výchozího stavu od výrobce. Pak už ale vše funguje dobře.

Tohle má dokonce i jednu výhodu, když se totiž na rozdíl od Voiceoveru dá v TalkBacku upravovat ovládání klávesovými zkratkami, dokonce můžete klávesničku naučit sami i novým kouskům, jen si musíte dát pozor na to, že pokud nahradíte klávesy posílané z klávesničky, většinou tím také o nějakou vestavěnou funkci přijdete.

Ovládání zařízení s Androidem je skvělý krok kupředu, přesto to má ještě své mouchy:

• TalkBack se občas dostává do stavu, kdy z ničeho nic ztrácí focus, to se vám stane i s klávesničkou a jediná cesta je pak fyzicky se dotknout obrazovky a focus „někam“ (kamkoliv) vrátit.
• Nyní je podporováno jen psaní anglických znaků a anglické klávesnici, což české uživatele Androidu příliš nepotěší. Důvodem je jiné chování posílání kláves z HW klávesnice do Android zařízení, výrobce na podpoře neanglických jazyků pracuje.
• Některé postupy v Androidu jsou o dost složitější a to, co v iOS vyžaduje jen jednu či dvě klávesy, se občas musí dělat až třeba třemi klávesovými zkratkami ve správném pořadí. To je zase zapříčiněno dost kostrbatým ovládáním odečítače TalkBack z klávesnice.
• U zařízení s Androidem 6 z nepochopitelného důvodu nefungují správně multimediální klávesy. Chyba bude zjevně na straně Google, s tím toho moc korejský výrobce Riva nenadělá, v novějších verzích vše jede tak, jak má.
• V tuto chvíli nefunguje hlasové diktování textu (Google assistant naštěstí ano), a to ani pro angličtinu, na opravě se zjevně pracuje. Je to opět problém spíše na straně Google, který klávesu pro diktování prostě většinou nerozpozná.
• I přes tyhle malé neduhy je podpora pro Android prostě úžasná a používání klávesničky se tak stává návykovým.

No a jak se s tím pracuje?

V tohle článku není prostor popisovat celé ovládání klávesničkou, na české verzi návodu se nyní pracuje a bude brzy k dispozici na oficiálním webu Riva a jistě se dostane i na náš portál. Pro kompletní recenzi se podívejte do listopadové várky Téčka na již zmíněný článek Honzy Šnyrycha.

V tomto článku jsem chtěl napsat to, co se jinde nedočtete. Jak se s tím pracuje? Skvěle! Ať už ovládám svůj iPhone, či třeba iPad, nebo tablet či telefon s Androidem, vše mohu ovládat jednou klávesničkou, na zařízení v ideálním případě nemusím vůbec sahat. Navíc mohu využívat výhod audiozařízení, takže si výstup můžu přepnout rovnou do klávesničky či s k ní dokonce připojit i klasická drátová sluchátka, opět s jedním zařízením takhle ovládám všechno.

Už několikrát se mi dokonce stalo, že jsem si hlídal klávesničku, ale doma při odchodu jsem si zapomněl vzít mobil. Já to totiž používám tak, že po příchodu domů si mobil položím na nabíječku a do odchodu z bytu mě samotný telefon naprosto nezajímá. Mám ho v pracovně na nabíječce a po celém bytě se pohybuji jen s klávesničkou. Navíc mám takhle na stole i další mobilní zařízení, s sebou mám všude jen tuhle malou krabičku a jednoduše s ní ovládám kterékoliv z nich. Je to strašně návykové, pohodlné, a hlavně bez starostí.

Pomocí klávesnice se dá nejen poslouchat výstup zvuku, ale i využít mikrofon. Svoje telefonické hovory, chaty, audionahrávky či diktování textu si tak také kdekoliv v bytě mohu odbýt jen s pomocí téhle malé klávesničky. Mobilní zařízení je stále na stole v pracovně, připojené do nabíječky a já se tak o nic nestarám.

A to samé platí i večer, když si jdu před spaním číst. Prostě si do ložnice vezmu jen klávesničku, ovládání tlačítky je i pro ovládání médií navíc o hodně pohodlnější, než vytahovat a prstem ovládat telefon, takže i pro pouštění a přetáčení je to prostě bomba. Navíc mi jde zvuk čtené knihy z repráčku klávesničky, a tu mám pořád vedle sebe.

Trampoty se zařízením

Ale abych jen nechválil, i Rivo má pár neduhů, jeden z nich vás dokáže dohnat až k záchvatům šílenství. Pokud používáte vývojářskou verzi iOS a máte správně nastavené české prostředí a český jazyk, a pokud jste dříve používali více hardwarových klávesnic, může se vám stát ohromná nepříjemnost.

Po prvním spárování klávesničky s iOS zařízením můžete zjistit, že vám nefungují správně klávesy. V manuálu se dočtete, že musíte mít zapnutou tzv. „rychlou navigaci“, ale zjistíte, že to nefunguje ani s ní. No a tady jste v pořádné bryndě. Sám výrobce dává návod, jak tento pro něj známý problém vyřešit – kompletní novou instalací systému iOS. Pozor, neplést jen s továrním nastavením a obnovou zařízení, budete muset opravdu přeinstalovat systém jako takový, což je poměrně složitá a zdlouhavá záležitost trvající klidně i celý den.

A ještě nemáte vyhráno. Pokud máte totiž vývojářskou verzi iOS, dostanete se po reinstalaci do situace, kdy vám Apple nedovolí obnovit data do zařízení kvůli konfliktům s verzemi iOS. Pokud budete mít štěstí, kombinací reinstalace, dvou továrních resetů a dvojího obnovení zařízení se vám to po několika hodinách podaří vyřešit. Pokud štěstí ale mít nebudete, po absolvování všeho tohohle se vám chyba Rivem vrátí.

A to má bohužel jediné řešení. Nastavit si mobil po obnově jako naprosto nové zařízení (nikoliv obnovit ze zálohy) a naprosto všechno dělat znovu.

Rivo určitě, ale k novému zařízení

Výše popsanou věc lze řešit jedním dosti elegantním způsobem, a to přidávat klávesničku Rivo 2 jako ovladač k mobilnímu zařízení už při jeho koupi. V rámci českého systému kompenzačních pomůcek to jde, a dokonce obě firmy, jež Rivo budou prodávat v ČR, s tím takto počítají. Je to skvělé řešení, neboť tím jednak usnadní přechod lidem na novou platformu a jednak tím odpadá výše zmíněná sada problémů. Ale to samozřejmě nejde vždycky, vím o spoustě lidí, kteří si chtějí klávesničku pořídit ke stávajícím zařízením.

Tak si to shrneme

Řečeno stručně: Rivo druhé generace se pro všechny mobilofily stane velice brzy jejich nepostradatelným a všudypřítomným společníkem. Díky geniálnímu principu bude možno klávesničku do budoucna učit novým věcem, a to vše jen změnou software a firmware. Zařízení je snadno ovladatelné, dobře se drží, je malé a lehké a baterie vydrží neuvěřitelně dlouho, a to i v režimu audiovýstupu.

Přidání audiozařízení posouvá Rivo na zcela novou úroveň a v kombinaci s možností ovládat až šest různých zařízení se tak stane opravdu univerzálním mobilním ovladačem. Jedná se o skvělé zařízení pro ty, kdo se dotykového ovládání buď bojí, nebo jej díky svému zdravotnímu stavu třeba dokonce nemohou používat.

Klávesnička by měla stát v ČR okolo 10 000 Kč, firmy zabývající se pomůckami počítají s tím, že ji budou přikládat k novým mobilním zařízením, což je pro všechny skvělá zpráva.