OrCam MyEye 2: jak se čte svět s kamerkou budoucnosti

Pavel Ondra

Jsem rád, že jsem dostal příležitost testovat nějaký čas zařízení, o kterém se toho napsalo opravdu hodně, objevilo se dokonce v Českém rozhlase, na TV Prima či v Blesku.

Řeč je o kamerce Orcam MyEye 2, která se k nám před pár lety dostala z Izraele a to bych to nebyl já, abych si takovou hračku nechtěl vyzkoušet.

Ke kamerce jsem se chtěl dostat už kdysi dávno, před nějakými dvěma roky, ale tak nějak souhrou velmi zajímavých okolností jsem ji měl možnost testovat až v poslední době. Ale zase opravdu intenzivně: dvě návštěvy Prahy, cesta vlakem do a z Bohumína, cesty autobusem, tramvají jak na známá místa, tak na neznámá.

A jakže se to vlastně celé seběhlo? Někdy před svátky jsem přes sociální síť LinkedIn oslovil paní Lindu Štucbartovou s tím, že mě zaujal její profesní profil a články, které sdílí a píše, jestli by na mě měla čas a popovídala mi více. A paní jen tak najednou povídá, znáte OrCam MyEye, chtěl by jste si jej vyzkoušet? Já samozřejmě velmi nadšeně, že určitě, že by to byl dobrý námět na článek a že už jsem si s OrCam My Eye chtěl pohrát dávno. Tak jsme s paní vše domluvili a do dvou týdnů poté jsem měl OrCam My Eye 2 na testování doma.

Na úvod bych rád upozornil, že tento text není recenze, spíš jde o praktické postřehy z mého několikatýdenního testování, zohledňujícího mé potřeby, stupeň zrakové vady a míru dovedoností v používání informačních a komunikačních technologiích.

Co je OrCam MyEye

O co vlastně jde? OrCam MyEye je zařízení velikosti USB flashdisku, které se magnetem přichytí na bočnici jakýchkoliv brýlí. Člověk pak tuhle kamerku na brýlích namíří na jakýkoliv tištěný text a ten se nahlas přečte.
Dále MyEye umí rozpoznávat předměty, čárové kódy, bankovky, barvy a lidi.

Zařízení se ovládá pomocí jednoduché dotykové plošky, několika ukazovacích gest a jednoho hardwarového tlačítka.
Celé je to vlastně hrozně jednoduché, co se zpracování týče, na přední straně je samotná kamera, na boku je dotyková ploška pro ovládání a vzadu už je jen konektor na nabíječku a malý reproduktor.

Rozpoznávání textů

Rozpoznávání textů – hlavní a podle mě nejdůležitější funkce OrCam MyEye – je velice komplexní téma, takže se o něm rozepíšu více. Zní to hezky, vezmu papír, namířím na něj MyEye a syntetický hlas mi ho do ucha přečte.
Praxe je ovšem trochu jiná a mně trvalo skoro týden a něco, než jsem přišel na správný postup. A i ten ne vždy spolehlivě fungoval.

Celé by to mělo probíhat tak, že člověk vezme do ruky tiskovinu, srovná si ji k nosu a oddálí cca 30 cm od brýlí s kamerkou. Pak buď počká 3 sekundy kdy si kamera sama zaměří a vyfotí papír, nebo klepnutím na plošku spustí rozpoznávání.

U OrCam MyEye, stejně jako u jakéhokoliv zařízení, které rozpoznává texty, záleží samozřejmě na druhu textu. Pokud držím v ruce papír A4, s vytištěným návodem jak aktivovat kartu z banky, nemá MyEye problém tenhle papír přečíst celý bez jediné chyby.

Pokud ale dám kamerce do zorného pole jídelní lístek, lesklý ve folii a třeba ještě dvojjazyčně psaný, výsledek je o poznání horší.

Samostatnou kapitolu pak představují různé vizitky a navštívenky, které je potřeba zaměřit zase trochu jinak, neb jsou velmi malé.

Hodně taky záleží, jestli je text čistý, nebo jestli jsou mezi ním nějaké obrázky. A samostatnou kapitolou jsou vícesloupcové texty, již zmíněné jídelní lístky, různé účtenky, potvrzení o platbách atd. S těmi má MyEye problém asi největší. Třeba u jídelníčku mi vždycky přečetl všechny názvy jídel naráz a až pak ceny a do toho se ještě občas přimotaly údaje o alergenech. A pokud je jídelní lístek dvojjazyčný, což v dnešní době je čím dál častější, je situace ještě o poznání horší.

V čem je OrCam MyEye ale velmi užitečný, je čtení textů na různých balíčcích či sklenicích – zkrátka všem, v čem jsou různé potraviny a podobně. Já si při testech třeba takhle prošel celou lednici a sic ne vždy byly údaje na potravině přečteny všechny, dozvěděl jsem se, že držím v ruce vídeňské párky, nebo sýr Madeta, nebo rozpustnou kávu Jacobs.

Super věc v situaci, kdy vám dovezou z Rohlík.cz tašku s potravinami, vy si je potřebujete uložit do lednice a vědět, zda vám dovezli vše, co jste si objednali.

A kde všude jsem co četl? Jak jsem již zmínil, prošel jsem si první den s kamerkou celou lednici a skříňku s čaji, „máti byla nadšená jak jsem jí vše přerovnal a přehrabal“, ale na naučení se s kamerkou pracovat jsou tyhle věci v domácnosti pro začátečníka nejlepší.

Hned druhý den mi z banky dorazila nová Airbank karta s přiloženým návodem k aktivaci, byl to čistý text bez obrázků a navíc ani ne moc dlouhý, takže hned mi bylo přečteno co a jak mám s kartou dělat.

V týdnu jsem pak navštívil několikery potraviny a jel na nádraží s Liftagem, tak jsem zkoušel skenovat účtenky. U účtenek je problém, že je to kus dlouhého tenkého papíru a dost špatně se srovnávají tak, aby si je kamerka přečetla, účet z potravin přečetla napůl, ale tak nějak tam byly všechny položky i cena. Ale s účtenkou z Liftaga si neporadila vůbec.

V práci jsem zkoušel číst dárkové poukazy, co mi lidé nosili, většinou je zvládla bez problémů, ale v tomhle případě je vždy jistější, když vám člověk číslo poukazu nadiktuje sám, stačí když si kamerka splete třeba písmeno A s číslem 4 a už je problém na světě.

Asi nejvíc jsem si testování užil v OC Královo Pole, kde jsme byli nakupovat na mamčinu oslavu narozenin, to bavilo i máti, strkat mi před kamerku různé potraviny a zkoušet, co to přečte. Rýži mi to přečetlo, lahev becherovky také, rozličné balíčky se sýry s oříšky a brambůrkami také, ale když jsem vzal do ruky malou krabičku s nějakými sardinkami, namířil jsem kamerku asi moc do strany, protože místo sardinky v oleji se mi do ucha ozvalo WC čistič, toaletní papír Tesco balený.

OrCam MyEye neumí číst jen text, který mu dáte do zorného pole vy sami. Problém mu tudíž nedělají cedule, tabulky na dveřích, různé bilboardy, zkrátka a dobře cokoliv, co je kde napsáno na papíru, ale i třeba na displeji bankomatu nebo infopanelu ve vlaku.

Tahle druhá úroveň čtení má rovněž své výhody a nevýhody, které tak trochu vyplývají z toho, kdo kamerku používá.

Pro mě, jako osobu úplně nevidomou, bylo tohle čtení věcí kolem spíše o náhodném objevování toho, co je všude kde napsáno. Takže třeba jsem došel do vlaku a u posuvných dveří si řekl, zkusím vyfotit, je tam něco? A OrCam MyEye přečetl Automatic Door First Class.

Nebo jsem byl ve firmě, šel jsem po chodbě a u každých dveří se zastavil, vyfotil si a pokud bylo na dveřích něco napsáno, bylo mi to kamerkou přečteno.

Pokud tedy člověk chodí třeba po městě sám, může se OrCam MyEye hodit k tomu, aby mu doplňoval informace o okolí, třeba v kancelářských budovách, na úřadech apod.

Je tu jedno velké ALE. Je-li člověk úplně nevidomý, sám bez doprovodu většinou neví, kde má něco ke čtení hledat, vyjma již zmíněných nápisů na dveřích v budovách, tam to bývá dost jednoznačné. Takže u mě to bylo většinou metodou pokus omyl, zkusit, zda je nebo není někde něco napsané a pokud bylo, zda to kamerka přečte celé.

Ukázkovým příkladem byl výše zmíněný infopanel ve vlaku, který byl umístěn vedle posuvných dveří. Takže na první pokus mi kamerka přečetla informace na dveřích a kus infopanelu a až poté, co jsem si po hmatu ten infopanel dohledal, mi ho kamerka přečetla celý.

Samozřejmě jiná situace nastane, má-li OrCam MyEye někdo se zbytky zraku a vidí třeba jen obrys toho panelu ve vlaku, člověk ví, že to tam je, že tam je něco napsané, ale už si to nepřečte sám. V ten moment se z OrCam MyEye stává opravdu velmi užitečný pomocník.

A opět, kde jsem co četl a objevil?

V obchodním centru Královo Pole nejsou ke čtení jen nápisy na potravinách. Takže prakticky hned druhý den testování jsem měl možnost vyzkoušet si přečíst nabídku kávy a sandwichů v bistru, (prodavačky byly dosti zvědavé, cože se to děje), pak jsem zkoušel v autobusu číst cedule u sedadla za řidičem, v již zmíněné kancelářské budově nápisy na dveřích,, což bylo také moc zajímavé, neb v dotyčné firmě je vše dvojjazyčně, a pak různě na nádražích a nástupištích a u vstupů do metra vše možné, co se podařilo kamerce zachytit.

Rozpoznávání barev, lidí a bankovek

Další kapitolou je rozpoznávání barev, lidí a bankovek. U rozpoznávání bankovek je to jednoduché, buď zamířím kamerku na bankovku a ona si ji sama zaměří a nahlas přečte hodnotu a pokud se zaměření nepovede, ťuknutím na dotykový panel se bankovka vyfotí a přečte.

Rozpoznávání lidí funguje podobně, namířím brýle s kamerkou na někoho, ťuknu a kamerka mi přečte např. „mladý muž“. V ten moment pak ale přichází ta pravá zábava, kamerka si totiž vyfocené obličeje umí uložit do databáze a já si k nim hlasem můžu namluvit popisky. Takže když příště přijdu do místnosti a naproti mě stojí někdo, koho už kamerka zná, spustí se namluvený popisek třeba „mamka“.

Rozpoznávání barev je také velice hezky řešené, jednoduchým gestem (ukázáním prstu na určité místo) si kamerka dané místo zaměří a po přibližně 3 sekundách řekne například „modrý povrch“. Testovali jsme to na několika površích a většinou byla přesnost dost vysoká.

A nakonec kamerka umí rozpoznávat čárové kódy, pokud má staženou databázi produktů, umí podle čárového kódu identifikovat třeba potraviny a pokud databázi nemá, nebo ji nemá dostatečně rozsáhlou, což je třeba případ české verze, může si produkty člověk popsat stejně, jako výše zmíněné obličeje. Takže vezmu do ruky krabici s vločkami, namířím kamerku na čárový kód a mým hlasem se ozve, ovesné vločky.

No a úplně nakonec, namířím-li na kamerku ruku stylem, jako by se člověk díval na hodinky, je přečten čas a datum.

Závěrečné úvahy a hodnocení

Kamerka OrCam MyEye 2 je zařízení, které umí věci, co tu už s námi pár let na trhu jsou. Rozpoznávání textů není žádná novinka, bankovky nám už nějaký čas rozpoznávají mobilní aplikace, to stejné platí pro barvy a čárové kódy. Ale dostat tohle vše do zařízení velikosti flashdisku, které navíc funguje v úplně offline režimu, nic se neodesílá ani Googlu ani Facebooku ani nikomu jinému, to považuji za hlavní důvod, proč je OrCam MyEye tak inovativní.

Velké plus je také to, že sice všechny zmíněné technologie už tu s námi jsou v mobilech, ale je velký rozdíl v tom, držet oběma rukama telefon a snažit se vyfotit třeba dveře, a v tom, přijít ke dveřím, namířit na ně brýle, vyfotit a číst.

Pro koho je OrCam MyEye 2 vhodný?

Pro koho OrCam MyEye 2 je a není vhodným zařízením, to je asi ta nejzásadnější otázka.

Rozhodně je tahle věc užitečná lidem, kteří mají nějaké zbytky zraku a dovedou ještě pohledem najít obrysy předmětů, papírů, tabule, cedulí, displejů. Nebo prostě jen vidí, že je někde nějaký text, ale už ho nepřečtou. V ten moment je OrCam MyEye opravdu průlomová novinka, která těmhle lidem dost usnadní orientaci v okolí.

Pro úplně nevidomé lidi je OrCam MyEye vhodný v momentě, kdy si potřebují rychle přečíst nějaký text, který drží v ruce, ať už je to stránka z tiskárny nebo třeba etiketa na sklenici. Je ale nutné počítat s tím, že úplně nevidomý člověk může mít se zaměřování textů ze začátku dosti značné problémy. Já si s kamerkou hrál docela dlouhou dobu a ani pak jsem si nebyl úplně na sto procent jistý, jak správně text kamerce zaměřit.

Všem, kdo zvažují, že si OrCam MyEye koupí, bych před jeho pořízením doporučil, poradit se s nějakým odborníkem z firmy, která mu zařízení prodává, a hlavně si kamerku dostatečně dlouho vyzkoušet. Přeci jen jde o zařízení za přibližně 130 000 Kč opravdu by měl člověk vědět, když už si něco takového pořizuje, zda tuhle věc využije naplno.

A na úplný závěr mi nezbývá než poděkovat

• pánům ze společnosti Sagitta, kteří mi zařízení zapůjčili, přivezli a zaškolili mě
• paní Lindě Štucbartové, díky níž jsem vůbec mohl mít možnost kamerku testovat, vše mi domluvila a zajistila.

About OrCam MyEye 2 na YouTube