Asistivní software
před 3 roky 20.12.2021

Odečítací a zvětšovací programy – zkušenosti a pády

Linda Albrechtová

Na téma tohoto článku mě přivedla paní, která vyjádřila údiv nad tím, jak můžu psát nějaké texty, číst je a editovat, když na to nevidím. Vysvětlila jsem jí, že existují speciální programy pro zrakově postižené, které toto umožňují. Byla velmi překvapená, neboť se domnívala, že čtení, psaní a práce s textem je něco, co je zrakově postiženým zapovězeno. O tom, jaké existují speciální programy, bylo již pojednáno v článku o výpočetní technice: VÝPOČETNÍ TECHNIKA (blindicka.com). O tom bych se rozepisovat nyní nechtěla, ale v souvislosti s odečítači obrazovky bylo pro mě zajímavé se zamyslet nad tím, které jsem za svůj život využila a které využívám i nadále.

Moje éra používání odečítačů obrazovky začala v roce 2001 po prodělané autonehodě, kdy jsem musela přejít z používání lupy do ruky a lupy kamerové na hlasové syntézy, když jsem chtěla nějakým způsobem pracovat s textem. V té době jsem měla na svém stolním počítači odečítací program Window Eyes, který se instaloval pomocí malých disket, tj. jedna o velikosti 1, 44 MB. Úplně si pamatuji, jak byly poskládané v pořadači na diskety, bohužel počet si již nevybavuji, ale barevně by mohly být černé, ale to je spíš jen taková domněnka. Co se týče spokojenosti s prací s tímto odečítačem, tak mám pocity spíše smíšené. Vzpomínám na program spíše v souvislosti s tím, že to byl můj první odečítač, než že bych byla s ním spokojená. Nicméně dobu, než jsem mohla žádat o příspěvek na zvláštní pomůcku na počítač nový na Úřadu práce, jsme spolu zvládli velmi dobře.

Po Window-Eyes následoval odečítací program Hal, z něhož se posléze vyvinula moje oblíbená SuperNova. Hal byl již na CD a práce s ním byla pro mě efektivní, opravdu musím říct, že jsem s ním byla spokojená. V té době jsem odmítla, dodnes nevím proč, program i s možností zvětšení obsahu obrazovky. A tak jsem pracovala stále pouze s odečítačem, píše se rok cca 2006.

Jelikož jsem stále studovala, tak jsem měla kromě stolního počítače i notebook, který jsem nosila s sebou. Časem jsem pořídila tedy právě nový notebook, kde jsem na doporučení lektora z TyfloCentra, nechala instalovat SuperNovu. SuperNova je program, který lze využívat jako odečítač, a zároveň i zvětšovací program. To znamená, že obraz je zvětšený a paralelně s tím je stále zapnutý hlasový výstup. Lze podle potřeb hlas vypínat či zapínat, zrovna tak si upravovat velikost zvětšení či jiné barevné efekty zpříjemňující práci s programem. Začínala jsem na verzi 8, kde ještě nebyly hlasy jako Zuzana a Eliška, jak známe dnes, ale můj oblíbený byl Jakub. S Jakubem jsem zvládla vystudovat magisterské studium, doktorské jsem již absolvovala za pomocí Elišky či Zuzany. Když tyto hlasy přišly do odečítačů obrazovky, tak to byl pro mě velký nezvyk a takový jako luxus, neboť oproti strojovým hlasům z dřívějška, to byl opravdový poslechový zážitek.

Se SuperNovou jsem trávila roky a roky. Znala jsem velké množství klávesových zkratek jak na laptop, tak na stolní počítač, ne vždy člověk chtěl sebou nosit externí klávesnici. Paralelně jsem měla ve svých zařízeních instalovaný program NVDA, který lze instalovat zdarma, nicméně jsem jej nevyužívala.

Když jsem nastoupila pracovně do Tyfloservisu, kde bylo třeba, abych měla také svůj počítač vybaven speciálním programovým vybavením, tak jsem využívala právě NVDA a systémovou lupu ve Windows. Jenže tato kombinace, po zkušenosti se SuperNovou, mi nevyhovovala. Tak si nosím notebook vlastní a spokojenost je na všech stranách.

Časem však SuperNova začala stárnout a práce s ní, hlavně na internetu, nebyla již tak efektivní. Hodně se sekala, bylo třeba často restartovat počítač, a práce nešla již tak od ruky, jak byl člověk zvyklý. V té době jsem, více než kdy jindy, využívala právě program NVDA, s kterým mi šla práce mnohem rychleji. Se SuperNovou jsem se rozloučila při verzi třináct a nějaké drobné.

Na doporučení jsem zvolila kombinaci ZoomTextu (zvětšovací program) a JAWSu (odečítač obrazovky). Stále ještě preferuji mít obraz zvětšený, spíše jako psychologický efekt, jelikož mám hlas stále zapnutý, ale zvětšení prostě potřebuji. Absolvovala jsem kurz na ZoomText i JAWS, abych s nimi mohla pracovat. Po letech práce se SuperNovou se učit nové zkratky hned u dvou programů, bylo velmi výživné. Nicméně JAWS jsem si zamilovala hned, jeho možnost přečtení prakticky čehokoli byla skvělá. ZoomText mě zlehka zklamal, ale stále jsem to přičítala tomu, že je to prostě zvětšovací program primárně nežli odečítač. Já měla verzi ZoomTextu, kdy tam byla i funkce možnosti zapnutí hlasu, avšak odezva syntézy samozřejmě byla vlažná. V té době se totiž musel ZoomText vypnout, než mohl člověk pracovat s JAWSem. A rozvrhnout si práci tak, kdy bude stačit hlas v ZoomTextu, a kdy už bude třeba pouze hlas z JAWSu, bylo náročné. Ale systém jsem si našla. Protože, jak píšu, zvětšení obrazu stále nechci a nemůžu opustit.

V čase, kdy se stolní počítač odebral již na věčnost, jsem se chtěla opět vrátit k SuperNově, kdy jsem po zjišťování informací naznala, že se práce s ní stran internetu zhoršila a že to s jejím vývojem jde od deseti k pěti, pořídila jsem opět kombinaci JAWSu a ZoomTextu s tím, že oba programy již běží najednou. S touto kombinací pracuji stále a zatím je to pro mě to, s čím jsem nejvíce spokojená.

Ještě bych ráda zmínila odečítače na mobilních telefonech. Začínala jsem s MobileSpeakem na Nokii, model si nepamatuji, ale měla 1 Mpx fotoaparát, a to bylo terno. V té době jsem trávila hodně času v nemocnici, kdy jsem si ho krátila psaním SMS, a tento odečítací program neustále padal. Člověk napsal SMS, už ji chtěl odeslat, a náhle se mobil celý restartoval a SMS byla pryč. Tento program mi k srdci nepřirostl.

Co jsem však zbožňovala, byla Nokia E52, na které byl také instalovaný speciální software. Tento mobil mám jako upomínku dodnes schovaný. A konečně byl to program Talks&Zooms. Pomocí pár zkratek se program dal efektivně ovládat, dalo se prostředí krásně zvětšit, a když člověk potřeboval, pohodlně zapnul/vypnul hlasový výstup.

Když se začalo přecházet na dotyková zařízení, neuměla jsem si představit, že může být na mobilním telefonu něco lepšího než tento zmiňovaný odečítač a zvětšovač v jednom. Toto byl takový můj průřez odečítači a zvětšovači obrazovky za posledních dvacet let.

Určitě se tu nechci pouštět do polemiky, proč mám tento program a ne jiný, že je to pro někoho byznys a že jsou programy předražené. Tyto programy mám pro to, že mi momentálně vyhovují. Vyhovuje mi kombinace vícero programového vybavení najednou. Z textu je znát, že jsem sbírala zkušenosti, vyzkoušela jsem leccos, ne vždy mi to sedělo, ale i to k životu patří. Proto nelituji žádné své volby, kterou jsem učinila.

Na závěr bych však dala jedno doporučení. Pokud chcete vybírat speciální software, tak bych nedala na tendenční tlaky, soustředila bych se na své potřeby a preference. Případně bych vyhledala poradenské služby pro zrakově postižené, kde dostanete relevantní informace k všem kompenzačním pomůckám pro lidi se zrakovým hendikepem. Můžete navštívit dodavatelské firmy a vše si dostatečně odzkoušet. Po sběru všech informací se pak můžete rozhodnout, co vám bude vyhovovat.

Já sama jsem milovník produktů od společnosti Apple, také na mém blogu vyšlo již několik článků na toto téma, ale jak vidno, stále hojně pracuji i s ostatními technologiemi, které mi slouží stejně kvalitně jako pomůcky s odečítačem VoiceOver.

Užitečné odkazy

Články týkající se produktů od společnosti Apple

Programové vybavení


JAWSZoomText

Linda Albrechtová
Jmenuji se Linda Albrechtová. Jsem od narození prakticky nevidomá, a tak využívám aktivně různé asistivní technologie od základní školy. Jsem absolvent Západočeské univerzity. Pracuji v plzeňském krajském středisku Tyfloservisu, předávám klientům své zkušenosti se zrakovým hendikepem, vyučuji obsluhu kompenzačních pomůcek.