Kent Cullers: Nevidomý fyzik a vášnivý vědec pátrající po mimozemském životě

Petr Dušek

Červenec je měsícem, který nám připomíná životní příběh a odkaz jednoho z neobyčejných lidí – narodil se (21. července 1949) a opustil nás (17. července 2021) významný nevidomý astronom, jehož dílo a vášeň zanechaly výraznou stopu nejen ve světě vědy a objevování vesmíru.

Kent Cullers se stal ikonou pátrání po mimozemském životě a nekonečných tajemstvích vesmíru. Jeho nevidomost mu nebránila v tom, aby se vydal na odvážnou cestu, ve které kombinoval inteligenci, představivost a nové i staré asistivní technologie. Jako vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro hledání mimozemské inteligence (SETI) v kalifornském Mountain View byl Cullers stěžejní postavou ve snaze nalézt důkazy o existenci inteligentního života mimo naši planetu.

Cullers se s nadšením věnoval průzkumu vesmíru a nevyužíval k tomu svůj zrak, ale spoléhal se na různé technologické nástroje a inovace. Jeho vize a schopnosti umožnily vytvořit pokročilé systémy pro zachycování a analýzu signálů z vesmíru, které by jinak unikly lidskému oku. Jeho důkladná práce spočívala ve vyhledávání signálů, které by mohly poskytnout důkazy o existenci mimozemské inteligence.

I přes svou nevidomost měl Cullers mimořádný smysl pro detail a schopnost vnímat subtilní vzorce a struktury ve vesmíru (tzn. jemné a nepatrné vzorce a struktury, které jsou přítomné ve vesmírném prostoru a které mohou poskytovat důležité informace o existenci života a inteligence mimo naši planetu – například periodické signály, matematické relace nebo jiné nezřetelné znaky, které mohou svědčit o inteligentní aktivitě ve vesmíru). Svými schopnostmi se stal inspirací pro mnoho lidí s různými hendikepy, kteří ho považovali či považují za vzor odvahy a vytrvalosti. Cullersova odhodlanost a vášeň ukazují, že nezávisle na našich hendikepech můžeme přispět k poznání a objevování nekonečných vesmírných tajemství. Lidem ukazoval, že vášeň a hledání pravdy nemají hranic.

Kent Cullers, americký nevidomý astronom a vedoucí projektu SETI Phoenix, se narodil 21. července 1949 a zemřel 17. července 2021. Jeho životní příběh byl výstižně shrnut portálem EyeWay, jehož článek přeložený do češtiny – s opravdu mírnými změnami – uvádím v následující kapitole.

Život a dílo Kenta Cullerse

Cullers, starší dítě fyzika George Cullerse a jeho ženy Wandy, univerzitní administrátorky, se narodil o sedm týdnů předčasně v El Renu v Oklahomě – v době, kdy bylo běžné „předčasně narozené děti“ umisťovat do  inkubátoru s čistým kyslíkem. To mu zachránilo život, ale také poškodilo sítnici a zanechalo zcela nevidomého.

Brzy začal aktivně vstřebávat tolik informací o světě kolem sebe, kolik jen jeho zvídavá a dychtivá mysl dokázala pojmout. „Když mi bylo pět let, otec, který byl fyzik, mi předčítal o vědě,“ vzpomínal Kent. „Četl mi knihy o magii a astronomii. V astronomii jsem se stále zlepšoval, ale v magii jsem se nikdy nezlepšil.“

V osmi letech se Kent naučil číst Braillovo písmo a byl vášnivým čtenářem, který dosahoval vynikajících výsledků ve škole. Nejraději četl science fiction. Dodnes je velmi aktivním čtenářem, který „přečte snad pět knih týdně“. Když má „štěstí“, jak nám říkával, dvě z nich jsou science fiction, žánr, který Kent popisoval jako „snění o vědě“ a který je cenný tím, že v lidech vzbuzuje ty nejtvořivější myšlenky o tom, co by mohli dokázat.

Navzdory svému handicapu byl v dětství fyzicky aktivní a rodiče ho podporovali v tom, aby se zapojil do hlavního vzdělávacího proudu. Na střední škole Temple City v Kalifornii měl výborné výsledky, byl stipendistou a premiantem třídy. V roce 1980 získal doktorát z fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley (první zcela nevidomý fyzik na světě).

Kent dával přednost fyzice před matematikou navzdory výzvám, které s sebou přinášela; nevidomý vědec se musí potýkat s „grafy“ dat, které jsou především myšlenkové. „Existuje mnoho nevidomých matematiků,“ vysvětloval. Zatímco dynamika matematické teorie může být přehledně obsažena v mysli matematika, ve fyzice musí být data z reálného světa korelována a graficky znázorněna, což je pro nevidomého člověka výzva. Podle jeho slov je však na fyzice „opravdu elegantní“ to, že nabízí způsob, jak využít matematiku k pochopení fungování světa a k ověření myšlenek pomocí experimentů.

Na vysoké škole si Kent přečetl zprávu nazvanou „Projekt Cyclops“(projekt Kyklop), komplexní analýzu vědeckých a technologických otázek SETI, kterou pro NASA připravil Bernard M. Oliver. Četba této zásadní studie SETI vyvolala v mladém vědci celoživotní vášeň pro SETI. Na postgraduálním studiu strávil Kent hodně času „poflakováním“ v NASA Ames s vědci zapojenými do tehdejšího programu NASA SETI. Ti trpělivě odpovídali na jeho otázky a podporovali jeho zájem o tuto relativně esoterickou oblast radioastronomie.

Kentovi však kariéru v SETI zajistilo náhodné setkání na společenské akci. „Byl jsem na pravé řecké svatbě,“ vysvětloval. Byl na svatbě v Berkeley, seděl přímo naproti Jill Tarterové (ředitelce Centra pro výzkum SETI) a rychle se pustili do živé diskuse o projektu Cyclops a Kentově zájmu o SETI. Kent vzpomínal na Jillino nadšení během jejich náhodného setkání: „Řekla mi: ‚To je úžasné, skutečně se uvolnilo místo.‘“. To bylo v roce 1980; v roce, kdy Kent získal doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Přijal místo doktoranda v Amesu a „od té doby se tomu věnuje“.

V letech 1985-1990 byl vedoucím týmu pro detekci signálů cíleného vyhledávání v Institutu SETI. Vyvinul, vyhodnocoval a implementoval optimalizované detekční algoritmy pro spojité a pulzní signály pocházející ze vzdálených planet podobných Zemi. Vytvářel algoritmy pro speciální pokročilé i běžné počítače.

Cullers byl také vedoucím pracovníkem v oblasti vývoje a konstrukce pokročilých radioteleskopů, které snímaly stále větší a větší plochy oblohy. Jeden z jeho nejúspěšnějších programů filtroval pozemský „šum“, který rušil rádiový příjem SETI, například vlny z mobilních telefonů.

Později Dr. Cullers vedl v Institutu výzkum a vývoj budoucích projektů SETI. Jeho algoritmy pro detekci signálů pomáhaly umístit výzkumné projekty Institutu na přední příčky vědeckého výzkumu SETI a Kentův vytříbený úsudek se uplatnil pokaždé, když systémy pro detekci signálů Institutu prověřovaly kosmický šum a hledaly signály SETI. Kentova práce vedla k nečekaným pokrokům i v jiných vědních oborech. Kentovy zkušenosti s detekcí signálů pomohly týmům pro detekci planet vyhodnotit data o přirozených signálech ze vzdálených slunečních soustav. A překvapivě Kentovy algoritmy pomohly rozvinout technologii detekce rakoviny prsu, což je oblast, která ho velmi zajímala.

V říjnu 1995 odešel z NASA a vrátil se do SETI Institute jako vedoucí vědecký pracovník a projektový manažer projektu Phoenix. Od roku 2000 působil jako ředitel pro výzkum a vývoj SETI.

Podle Kenta je věda nejvděčnější ze všech profesí, protože nám umožňuje zkoumat svět pomocí různých provázaných metod. Kent říkal, „Zkoumat a objevovat jednu novou věc je pro mě stále tou nejúžasnější příležitostí a největším vzrušením v životě.“  Ve filmu „Kontakt“ (v hlavní roli s Jodie Fosterovou), který byl uveden v roce 1997, byla postava vytvořena podle jeho vzoru.

Kent je držitelem mnoha vyznamenání a ocenění, včetně medaile NASA za výjimečné technické úspěchy z roku 1993 a titulu Federální zaměstnanec roku z roku 1994. Je členem American Astronomical Society (Americká astronomická společnost) a členem správní rady San Francisco Lighthouse for the Blind and Visually Impaired (Sanfranciský maják pro nevidomé a slabozraké), Sensory Access Foundation a Peninsula Center for the Blind and Visually Impaired (Centrum pro nevidomé a slabozraké na Peninsule).

Kent hojně cestoval, aby přednášel a prezentoval příspěvky na mezinárodních vědeckých setkáních. Od roku 1961 byl držitelem radioamatérské licence, byl vášnivým šachistou a hrál na klavír a kytaru.

V rodinném životě našel Cullers lásku i trápení. V roce 1972 se oženil se svou první ženou Carol, ženou v domácnosti. Měli spolu syna Alana a dceru Melissu. Ale v březnu 1992 Carol zemřela na meningitidu. Sotva o měsíc později Cullers sdílel, jak sám říkal, „okamžitou vzájemnou přitažlivost“ s Lisou Powersovou, losangeleskou fotografkou narozenou ve Francii. „Byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že se mohu znovu zamilovat,“ říkal. Tehdy 43letá Powersová ho doplnila: „Z jeho výrazu je cítit radost – v jeho očích vidím duši.“ Poprvé ho kontaktovala poté, co ji jeden novinový příspěvek přesvědčil, že by byl zajímavým námětem pro dokumentární film. Film nikdy nenatočila, ale v roce 1992 se vzali a usadili se nedaleko San Franciska s Cullerovými dětmi a pěti kočkami. Powersová svému muži často nahlas předčítala (on dával přednost tajemným příběhům a „dobrému“ Stephenu Kingovi); také spolu plavali a hráli šachy.

Pro Cullerse byla nevidomost jen malou překážkou. „Moje slepota pro mě není handicap. Je to nepříjemnost,“ říkal. „Možná nejsem schopen řídit auto, ale… ale ve srovnání s mou prací a rodinou je to zanedbatelné.“ Skutečně nepodstatné. Jen málokdo udělal pro pátrání po inteligentním životě mimo Zemi víc. Jeho příběh ukazuje velkolepý potenciál asistivních technologií, které mohou dát jasnější a silnější hlas mnoha lidem, jejichž postižení by v jiné době mohlo zakrýt jejich výjimečnost.

Mladým lidem Kent radil: „Ať už je to umění, věda nebo něco jiného, měli byste si najít něco, co vás opravdu baví, protože tomu musíte věnovat čas. A pak tomu dejte všechno, co máte.“

Slovník některých pojmů

• Algoritmus: Algoritmus je přesný a systematický postup nebo procedura, který se používá k řešení určitého problému nebo k dosažení konkrétního výsledku. V kontextu vědy a technologie se algoritmus často používá k popisu a implementaci procesů, které jsou vykonávány počítačem.
• Analýza signálů z vesmíru: Analýza signálů z vesmíru je proces zkoumání a interpretace signálů, které jsou zachyceny nebo přijaty z vesmíru. Tato analýza se zaměřuje na rozpoznání vzorců, struktur a informací obsažených v těchto signálech, které mohou poskytnout důležité informace o vesmíru, jako je přítomnost života nebo dalších jevů.
• Astronom: Astronom je vědec nebo odborník, který studuje vesmír, hvězdy, planety, galaxie a další objekty ve vesmíru. Astronomové se zabývají pozorováním, mapováním a zkoumáním vesmírných objektů a fenoménů, jako jsou gravitace, elektromagnetické záření, pohyb nebeských těles a vznik a vývoj vesmíru.
• Astronomie: Astronomie je vědní obor, který se zabývá studiem vesmíru, těles a jevů v něm. Astronomie zahrnuje zkoumání a popis hvězd, planet, galaxií, černých děr, kosmického záření a dalších objektů a jevů ve vesmíru. Astronomie se opírá o pozorování, teoretické modelování, matematiku a fyziku a přispívá k našemu porozumění vesmíru a jeho vývoji.
• Důkazy o existenci mimozemské inteligence: Důkazy o existenci mimozemské inteligence jsou informace, které by mohly naznačovat přítomnost inteligentního života mimo naši planetu Zemi. Tyto důkazy mohou zahrnovat signály, struktury nebo vzorce, které nejsou přirozeným výsledkem přírodních jevů a které by mohly být spojeny s inteligentní činností ve vesmíru. Dosud však neexistují přímé a jednoznačné důkazy o existenci mimozemské inteligence.
• Hlavní vzdělávací proud: Hlavní vzdělávací proud se odkazuje na dominantní pedagogický směr nebo přístup, který převažuje ve vzdělávání ve společnosti nebo v daném období. Tento proud často odráží preferované metody výuky, obsah vzdělávání a cíle vzdělávacího systému. Hlavní vzdělávací proud může být ovlivněn společenskými a kulturními hodnotami, politikou, výzkumem a dalšími faktory.
• Inkubátor s čistým kyslíkem: Inkubátor s čistým kyslíkem vytváří sterilní a bezpečné prostředí s vyšším obsahem kyslíku, které pomáhá novorozencům s nedostatečnou dýchací funkcí. Tento speciální typ inkubátoru poskytuje vyšší koncentraci kyslíku a kontroluje teplotu, vlhkost a další podmínky, aby se zabezpečilo správné fungování dýchacího systému dítěte a podporovalo jeho zdraví a růst.
• Institut SETI: Institut SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) je výzkumná organizace zaměřená na hledání signálů nebo jiných důkazů existence inteligentního života mimo naší planetu. Tato organizace se specializuje na analýzu vesmírných signálů a hledání příznaků mimozemské inteligence prostřednictvím radioteleskopů a jiných technologií. Institut SETI se snaží odpovědět na otázku, zda jsme sami ve vesmíru nebo zda existuje inteligentní život na jiných planetách.
• Inteligentní aktivita ve vesmíru: Inteligentní aktivita ve vesmíru odkazuje na jakoukoli formu činnosti nebo interakce, která by mohla být považována za projev inteligence mimo naši planetu. Tato aktivita může zahrnovat různé formy komunikace, technologického pokroku, organizovaných vzorců či struktur ve vesmíru. Při hledání mimozemské inteligence se vědci snaží zachytit a interpretovat signály nebo jiné důkazy, které by mohly svědčit o existenci inteligentních civilizací ve vesmíru.
• Inteligentní život: Inteligentní život se odkazuje na formy života, které jsou schopny projevovat nějakou (v našem kontextu zpravidla vysokou) míru inteligence, rozumového myšlení a technologického pokroku. Tento pojem zahrnuje možnost vytváření složitých společností, rozvoj kultury, komunikace a schopnost řešit složité problémy. Při hledání inteligentního života ve vesmíru se vědci zajímají o případné existenci jiných civilizací, které by mohly vykazovat známky inteligentní aktivity a komunikace.
• Kosmický šum: Kosmický šum je termín používaný pro pozadí elektromagnetického záření ve vesmíru. Tento šum je výsledkem různých zdrojů záření, jako jsou například kosmické mikrovlnné záření, záření slunce a galaktického původu. Kosmický šum je všudypřítomný a často se projevuje jako slabý signál nebo interference při snaze zachytit a analyzovat slabé signály z vesmíru, včetně hledání mimozemských signálů. Při analýze signálů z vesmíru je nutné brát v úvahu kosmický šum a snažit se ho eliminovat, aby bylo možné identifikovat potenciální zajímavé signály nebo vzorce.
• Matematické relace: Matematické relace jsou v matematice vztahy mezi dvěma či více prvky nebo množinami, které jsou definovány pomocí matematických operací nebo podmínek. Tyto relace mohou vyjadřovat rovnost, nerovnost, větší/menší než, podmínky nebo vzájemné závislosti mezi prvky. Matematické relace jsou základním nástrojem pro studium struktur, vzorců a vztahů v matematice a mají široké uplatnění ve vědeckých a technických disciplínách.
• Matematika: Matematika je vědní obor, který se zabývá studiem čísel, struktur, prostoru, vzorců a změn. Matematika se zabývá logickými deduktivními metodami, axiomy, definicemi a matematickými operacemi, které umožňují formulovat a řešit matematické problémy. Matematika je základem pro mnoho vědeckých disciplín a je důležitá pro vývoj technologií, ekonomii, fyziku, statistiku a dalších oblastí.
• Mimozemský život: Mimozemský život označuje existenci života mimo  naši planetu Zemi – zpravidla na jiných planetách nebo vesmírných tělesech. Tento pojem zahrnuje možnost existence mikroorganismů, jednoduchých organismů nebo dokonce vyvinutých inteligentních civilizací ve vesmíru. Hledání mimozemského života je předmětem výzkumu a spekulace vědců, kteří se snaží nalézt důkazy o přítomnosti života nebo inteligentní aktivity ve vesmíru.
• NASA: NASA (National Aeronautics and Space Administration) je americká federální agentura odpovědná za civilní vesmírný výzkum a průzkum. NASA se zaměřuje na studium vesmíru, vývoj kosmických technologií, provoz kosmických misí a objevování nových poznatků o vesmíru, sluneční soustavě a vesmírných tělesech.
• NASA Ames: NASA Ames Research Center je jedno z výzkumných center NASA nacházejících se v Moffett Field v Kalifornii. Centrum se specializuje na širokou škálu výzkumných oblastí, včetně astrobiologie, výpočetního inženýrství, umělé inteligence, robotiky, výzkumu atmosféry a dalších technologických a vědeckých disciplín.
• Naše planeta: Termín „naše planeta“ se odkazuje na Zemi, třetí planetu od Slunce v naší sluneční soustavě. Země je naším domovem a je jedinou dosud známou planetou, na které existuje život. Je obývána rozmanitou biosférou, včetně rostlin, zvířat a lidí, a poskytuje prostředí pro udržení života díky vhodným podmínkám jako je tekutá voda, atmosféra a přiměřená teplota.
• Periodické signály: Periodické signály jsou signály, které se opakují nebo se pravidelně opakují v pravidelných intervalech. Tyto signály mají opakující se vzorec nebo periodu, která se může projevovat ve formě oscilace, frekvence nebo periodických událostí. V kontextu vědy a technologie mohou periodické signály zahrnovat například periodické elektromagnetické vlny, oscilace atomů nebo cyklické procesy ve vesmíru.
• Planeta: Planeta je astronomické těleso, které obíhá kolem hvězdy a má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace udržela kulovitý tvar. Planety se nacházejí ve sluneční soustavě a obíhají kolem Slunce. Mají definovanou dráhu, hmotnost, atmosféru a mohou mít měsíce. V současnosti je v naší sluneční soustavě uznáváno osm planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
• Projekt Cyclops: Projekt Cyclops (nebo také Projekt Kyklop) byl konceptuální návrh velkého radioteleskopického systému pro hledání signálů z vesmíru jako potenciálního důkazu existence mimozemské inteligence. Projekt Cyclops byl představen v roce 1971 na konferenci SETI (hledání mimozemské inteligence) a představoval plány na vytvoření sítě několika desítek nezávislých radioteleskopů po celém světě. Cílem projektu bylo zachytit a analyzovat slabé signály z vesmíru, které by mohly svědčit o přítomnosti inteligentního života mimo naši planetu. Projekt Cyclops představoval ambiciózní a inovativní přístup k hledání mimozemské inteligence, i když se nikdy nedočkal praktické realizace ve své plné podobě.
• Projekt Phoenix: Projekt Phoenix byl program SETI (hledání mimozemské inteligence), který se uskutečnil v letech 1995 až 2004. Jeho cílem bylo použití radioteleskopů k pátrání po umělých signálech z vesmíru, které by mohly svědčit o přítomnosti inteligentního mimozemského života. Projekt Phoenix byl zaměřen na systematické zkoumání vybraných hvězdných soustav v rámci sluneční blízkosti pomocí radioteleskopů. I když se během tohoto projektu nenašly žádné přímé důkazy o existenci mimozemské inteligence, přispěl k rozvoji technik a metod pro hledání signálů z vesmíru.
• Radioastronomie: Radioastronomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem radiových vln emitovaných vesmírnými objekty. Tato oblast astronomie se zaměřuje na zkoumání a analýzu elektromagnetického záření ve frekvenčním rozsahu od radiových vln až po mikrovlny. Radioastronomie umožňuje zkoumat různé fenomény ve vesmíru, jako jsou galaxie, supernovy, pulzary, černé díry a pozadí kosmického záření. Používá se k tomu radioteleskop, který je schopen zachytit a analyzovat slabé signály z vesmíru.
• Radioteleskop: Radioteleskop je zařízení používané v radioastronomii k zachycování a analýze elektromagnetických radiových vln z vesmíru. Radioteleskopy jsou navrženy tak, aby zaznamenávaly i slabé signály z vesmíru a převáděly je na elektrické signály, které jsou dále zpracovávány a analyzovány. Tyto teleskopy mají velké parabolické antény, které sbírají radiový signál a koncentrují ho do přijímače. Následně se signál zpracovává, aby poskytl informace o původu, frekvenci a intenzitě zaznamenaných radiových vln. Radioteleskopy jsou klíčovými nástroji pro studium radioastronomie a hledání signálů z vesmíru, včetně možných projevů mimozemské inteligence.
• Science fiction: Science fiction je literární nebo filmový žánr, který se zabývá imaginárními vědeckými a technologickými koncepty, událostmi a prostředím. Tento žánr se často zaměřuje na budoucnost, vědecký pokrok, vesmírnou exploraci, vynálezy a interakci s mimozemskými formami života. Science fiction kombinuje prvky vědy, fikce a spekulace, aby vytvořila příběhy, které nás provokují k přemýšlení o možných dopadech a vývoji technologií a společnosti.
• SETI: SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) je vědecký a výzkumný program zaměřený na hledání signálů nebo jiných důkazů existence inteligentního života mimo Zemi. Projekt SETI se snaží zachytit radiový signál nebo jiné elektromagnetické signály, které by mohly být posílány vyspělými mimozemskými civilizacemi. Cílem SETI je odpovědět na otázku, zda jsme sami ve vesmíru nebo zda existuje inteligentní život na jiných planetách.
• Spojité a pulzní signály: Spojité a pulzní signály jsou pojmy spojené s radioastronomií a popisují různé typy elektromagnetických signálů zachycených v radiové oblasti spektra. V radioastronomii jsou spojité a pulzní signály důležité pro studium různých objektů ve vesmíru a analýzu jejich vlastností. Pozorování a analýza těchto signálů umožňují astronomům lépe porozumět procesům a jevům ve vesmíru a zkoumat vlastnosti kosmických objektů. Spojité signály jsou kontinuální signály, které se plynule mění v čase. Jedná se o signály s rovnoměrným průběhem bez výrazných výkyvů nebo impulsů. Ve smyslu radioastronomie se spojitý signál může vyskytovat například v souvislosti s kontinuálním zářením z určitého kosmického zdroje, jako je například radiogalaxie nebo mezihvězdný prostor. Pulzní signály jsou diskrétní a intermitentní signály, které se projevují jako krátké impulsy nebo pulzy. Tyto signály mají výrazné změny amplitudy nebo frekvence a mohou být periodické nebo neperiodické. V radioastronomii jsou pulzní signály často spojeny s objekty jako jsou pulzáry, které jsou rychle rotující neutronové hvězdy s emitovaným pulzujícím zářením. Pulzní signály mohou poskytnout cenné informace o původu a vlastnostech kosmických objektů.
• Vesmír: Vesmír je komplexní entita, která zahrnuje nejen prostor, ale také časový aspekt. Je to kontinuum, ve kterém se objekty a události nacházejí a vyvíjejí se v prostorově-časovém rámci. Vesmír je prostorově-časová struktura, ve které se nachází všechny objekty a události. Zahrnuje nejen prostorové rozměry, ale také časový průběh událostí. Vesmír je dynamický a neustále se vyvíjí, což naznačuje expanze vesmíru, vznik a zánik hvězd, formování galaxií a dalších kosmických procesů. Přesná povaha vesmíru zůstává předmětem vědeckého zkoumání a výzkumu. Vědci se snaží porozumět jeho struktuře, vzniku, vývoji a zákonitostem prostřednictvím observačních pozorování, matematických modelů a fyzikálních teorií. Vesmír je fascinující a tajemný fenomén, který nás neustále inspiruje k dalšímu poznávání a objevování.
• Vzdálená sluneční soustava: Přesnější by bylo označení vzdálená hvězdná soustava, protože Sluneční soustava je spojována s hvězdou jménem Slunce. Ba dokonce by bylo vhodnější hovořit o vzdálených planetárních soustavách – protože sice hovoříme o jiných soustavách, které se nacházejí ve větší vzdálenosti od naší sluneční soustavy, ale uvažuje se také, že tyto hvězdy mají své vlastní planety, měsíce a další tělesa obíhající kolem nich, podobně jako je tomu v případě Sluneční soustavy. Studium vzdálených hvězdných soustav a objevování exoplanet – planet mimo naši sluneční soustavu – nám umožňuje porozumět rozmanitosti planetárních systémů ve vesmíru a poskytuje nám náhled na to, zda by mohly existovat podmínky pro život mimo naši vlastní sluneční soustavu.

Zdroje

• Kapitola Život a dílo Kenta Cullerse z 99 % převzata z: Kent Cullers [online]. EYEWAY.org. Vydáno 20. 7. 2012 [cit. 5. 7. 2023]. Dostupné na http://eyeway.org.in/?q=kent-cullers