Jak na přístupnost sociálních sítí
Sociální sítě podle statistik používá 45 % lidí, v Evropě toto číslo šplhá až k 67 %. Platformy jako Facebook, Instagram nebo Twitter už dnes však nejsou pouze prostředkem ke sdílení střípků ze svého života mezi přátele a známé, ale staly se také účinným nástrojem marketingu. Těžko si již dnes umíme představit úspěšnou firmu, která své produkty nepropaguje na Facebooku či Instagramu. Jak je to ale s přístupností těchto platforem? Na co dávat pozor a proč? Přístupnost sociálních sítí totiž mnohdy mají v rukou samotní uživatelé.
Obrázky a jejich zpřístupnění
Důležitou součástí každého profilu jsou obrázky. Dle statistik mají příspěvky s obrázky mnohem větší potenciál oslovit čtenáře než prostý text. Klíčem ke zpřístupnění obrázků je tzv. alternativní text. Jedná se o krátké a výstižné vysvětlení vizuálního materiálu pomocí textového popisku. Většina sociálních sítí dnes umožňuje přidání alternativního textu k příspěvkům (viz. níže), mnohdy je ale cesta k jejich přidání příliš složitá nebo o této funkci uživatelé vůbec neví.
Pokud se stane, že se vám alternativní text nepodaří přidat, existuje zde ještě jedna možnost, a to přidání alternativního textu přímo do textu příspěvku. Jde sice o kompromis, ale stále je to lepší varianta než nechat fotku zcela bez popisku.
Jak napsat alternativní text?
V první řadě je potřeba si říct, že alternativní popis je většinou omezen v počtu znaků. Je tedy potřeba vystihnout podstatu obrázku pomocí co nejkratších vět. Je potřeba si odpovědět na otázky: Co se obrázek snaží předat? Kdo, co a kde se nachází? Co lidé na obrázku dělají? Jaký je jejich výraz tváře a jaké prožívají emoce? Co se nachází v pozadí? Odkazuje obrázek na nějaké kulturně-historické pozadí – např. jedná se o výňatek z nějakého filmu atd.?
Stále si nejste jistí, jak by měl takový popisek vypadat? Zkuste si představit, že se snažíte obrázek popsat známému na telefonu.
Jednoduchý jazyk pomáhá všem
Pokud chce být člověk na sociálních sítích srozumitelný a usnadnit tak čtení všem, je vhodné používat tzv. jednoduchý jazyk. Používejte ve svých příspěvcích jednoduché věty, vyvarujte se složitým souvětím, cizím slovům a větám v trpném rodě. Uživatelé s handicapem jistě nebudou jediní, kdo takové příspěvky ocení.
Důležitou roli hraje i struktura samotného příspěvku. Vždy je potřeba začít se samotným jádrem výpovědi. Věci jako hashtagy, odkazy a emotikony je vhodné ponechat až na závěr příspěvku. Pokud se jedná o hashtagy, označujte jednotlivá slova v hashtagu velkými počátečními písmeny. Odečítač obrazovky si tak s jejich přečtením lépe poradí. Na odkazy je vždy potřeba upozornit předem, aby uživatel věděl, kam vlastně odkaz směřuje. Na emotikony existují v komunitě zrakově postižených různé názory. Dnes již většina odečítačů emotikony rozpozná a přečte jejich textový popisek (např. šklebící se obličej se slzou), jejich nadměrné užívání v příspěvku ale může odvádět pozornost od samotného sdělení nebo uživatele rušit a zdržovat.
Nyní se podíváme na jednotlivé aplikace či stránky a jejich současné možnosti zpřístupnění.
YouTube
Videoplatformu YouTube asi nemá cenu blíže představovat. Jedním z nejdůležitějších prvků zpřístupnění na YouTube jsou automatické titulky. Ty jsou dnes, především v angličtině, už hodně přesné, přesto je vhodné si je před publikováním přečíst a opravit chyby. V češtině na YouTube automatické titulky zřejmě dostupné nejsou.
YouTube se v poslední době snaží přijít i s řešením pro uživatele se zrakovým postižením, a to přidáním funkce audiopopisu. Tato funkce zatím není příliš rozšířená, ale do budoucna se jistě bude rozvíjet. Audiopopis lze však integrovat do samotného videa. Pokud je něco např. ukázáno čistě vizuálně, vždy je možnost toto okomentovat a říct slovy, co daná osoba dělá.
Další možností je využít stránku YouDescribe, kde dobrovolníci přidávají komentáře k videím z YouTube. Počet videí není nijak závratný a většinou jsou v angličtině, ale jedná se určitě o zajímavý způsob zpřístupňování.
Twitter jak ve webovém prostředí, tak v aplikaci umožňuje pokročilá nastavení přístupnosti. Lze si změnit např. kontrast barev, barvu pozadí či barvu a velikost písma. Uživatel si rovněž může přizpůsobit přehrávání pohyblivého obsahu. V aplikaci si lze nastavit výřečnost, např. jakým způsobem číst znak # nebo zda číst u příspěvků uživatelská jména.
I Twitter umožňuje přidání alternativního popisu při nahrávání fotky. Na rozdíl od množství textu samotného příspěvku je prostor pro popisek na Twitteru celkem velkorysý. Obsahuje totiž 420 znaků.
Jak popisek přidat? Nejdříve je potřeba nahrát fotku, poté zvolit „upravit“ a přesunout se na tlačítko s názvem „ALT“. Pak jednoduše popisek napíšeme a potvrdíme.
Facebook jako vůbec první síť přišel s automaticky generovaným popiskem obrázků. Tyto popisky nabízejí uživateli základní přehled o tom, co se na obrázku nachází. Facebook sice dokáže identifikovat základní prvky (např. na obrázku se nachází 1 osoba, sluneční brýle a pes), ale to nemusí vždy vystihovat podstatu samotného obrázku, anebo se takto vygenerovaný popis může dokonce mýlit (několikrát se mi stalo, že žena byla identifikována jako muž nebo pes byl identifikován jako kočka atd.) I tady je tedy nejvhodnější přidat vlastní popisek. Ten přidáte tak, že po nahrání fotky zvolíte „upravit“ a vyberete možnost „přidat alternativní text“.
K videím se i na Facebooku dají nahrát titulky ve formátu srt. I ty se přidávají pomocí úprav.
I Facebook umožňuje drobné úpravy vzhledu, jako je např. volba mezi tmavým a světlým režimem. Vadou na kráse zůstává funkce příběhů, kterou si blíže popíšeme u Instagramu.
Instagram je sociální síť, která je primárně zaměřena na sdílení obrázků a krátkých videí. Instagram bohužel stále není plně přístupný. K příspěvkům lze sice i zde přidat popisky nebo titulky, dokonce zde jako u Facebooku funguje automaticky generovaný alternativní text. Zcela nepřístupná však zůstává sekce příběhů. Příběh lze sice za pomoci VoiceOveru (v případě mobilní aplikace pro systém iOS) určitým způsobem přidat, i když všechna tlačítka nejsou popsána, tento obsah však nelze nijak zpřístupnit ostatním uživatelům. Většina uživatelů odečítačů tak příběhy vůbec nečte.
Přidávání alternativního textu k příspěvkům není rovněž příliš intuitivní. Je potřeba dostat se k pokročilým úpravám, až poté je možné zvolit možnost „přidat alternativní text.
LinkedIn je sítí, která na přístupnost klade důraz. I zde je možné přidat alternativní text k obrázku či nahrát soubor s titulky (ve formátu srt). Je zde možné také upravit vizuální stránku aplikace, např. vybrat si mezi tmavým a světlým režimem.
Tik Tok
Tik Tok je poměrně mladá aplikace, která se zaměřuje na přidávání krátkých videí. Jediným prvkem přístupnosti v této aplikaci je možnost přidání automaticky generovaných či vlastních titulků. Pro uživatele se zrakovým postižením však tato aplikace není přístupná, a to především kvůli rozhraní aplikace, které není příliš kompatibilní s odečítači obrazovky.
Závěrem
Sociální sítě dnes ve stále větší míře kladou důraz na přístupnost. Hlavní roli ve zpřístupnění hraje možnost přidání alternativního popisku či titulků k videím. Základem je pak přístupnost samotné aplikace či stránky.
Zdroj
Informace jsou částečně převzaty z webináře IAAP Accessibility of Social Media a doplněny dalšími informacemi a poznatky autorkou textu.
