iPad a pohled nevidomého

Michal Rada

Apple nemá jen mobilní telefony, ale samozřejmě i tablety. O iPhonech se toho napsalo stran zrakově postižených uživatelů hodně. Já vám teď nabízím pohled na iPad Pro s klávesnicí jako prostředek pro práci i zábavu. Má pro nás iPad nějaký přínos? A jak se s ním vlastně prakticky pracuje?

Nedávno jsem si pořídil iPad Pro s originální klávesnicí od Apple. Původně to měl být jen předváděcí stroj do redakce, nicméně během chvilky se stal mým hlavním pracovním tabletem/notebookem. Mobilní telefony od Apple jsou mezi zrakově postiženými velmi oblíbené a často využívané, u iPadů tomu tak zatím není. A tak se s vámi rád podělím o svoje praktické zkušenosti.

iPhone versus iPad

Zatímco mobilní telefon má svoji funkci naprosto jasnou, tablet je tak někde mezi mobilem a notebookem a fotorámečkem a ještě videopřehrávačem. Tablety jsou tu už skoro patnáct let a jejich postavení i využití se stále mění. U domácích uživatelů jsou oblíbeným zdrojem zábavy a konzumace obsahu, v byznysu se stávají pomalu ale jistě profesionálním manažerským zařízením, také spíš pro konzumaci obsahu. Tablet se dá opravdu využít dost všestranně. Je ideálním zařízením pro ty, co píšou hodně textů a potřebují je psát kdekoliv, ale samozřejmě je skvělý i pro procházení internetu, práci s poštou, komunikaci, dokonce i střih a zpracování videa. Dnes už to prostě není jen větší displej na mobilu.

iPady patří a patřily vždy ke špičce oboru, jsou zde všechny výhody jednotného hardware i software, a i operační systém iOS ve verzi pro tablety je velice podobný tomu, co znáte z mobilů s jablíčkem. Přesto má pár podstatných rozdílů, které většinou dělají práci s tabletem skvělým zážitkem, ale upřímně, sem tam vás mohou i pěkně potrápit.
Výhodou je velký displej, který je vhodný nejen pro slabozraké, ale překvapivě i zcela nevidomý je velikostí displeje přímo ponoukán k dotykovému ovládání iOS, bez kterého se v jeho tabletové verzi sice obejdete, ale o trochu obtížněji než ve verzi pro mobilní telefony. Z důvodů praktičnosti doporučím menší verzi, tedy 10,5 palců. Větší verze přes 12 palců je zbytečně velká a neskladná.

Ještě trochu iPad popíšu. Jedná se opravdu o tenkou placku, je stavěna pro práci na šířku. Má celkem 4 reproduktory, bohužel trošičku nešťastně umístěné, takže pokud držíte tablet pevně v rukou, nejspíš si oba spodní efektně zakryjete rukou. Ale zvuk je z nich nádherný, plný a opravdu i prostorový. K dispozici u iPadů Pro je stále i jack konektor i lightning konektor, takže se dají použít jakákoliv sluchátka, včetně samozřejmě všech od Apple. Trochu zamrzí absence schopnosti AirPlay output, kdy bohužel iPad nemůžete využít jako AirPlay zařízení pro přehrání zvuku z telefonu nebo Apple TV, což je vzhledem k opravdu výborně hrajícím reproduktorům trochu škoda.

V ruce se tablet drží opravdu dobře, je docela lehký, ale hlavně tenký a správně zaoblený, takže jeho držení je pohodlné. Fyzické tlačítko Home a konektor lightning jsou v režimu na šířku na pravé straně, tedy se vše i pohodlně ovládá, tlačítko Home funguje klasicky i s dvojím i trojím stisknutím. Na spodní straně je ještě Smart konektor, který slouží třeba pro připojení klávesnice, ke které se teď dostaneme.

S klávesnicí jako notebook

Tablet sám o sobě je sice hezké zařízení, ale to pravé z něj udělá až originální klávesnice, která se ale, jak je zvykem u Apple, bohužel prodává zvlášť. Klávesnice vypadá na první pohled velice fórově, skoro hadrově, ale není. Klávesnice zároveň tvoří kryt přes displej, drží na něm na principu magnetů, tedy se nemusíte bát o displej.
O napájení klávesnice se stará výše zmíněný polomagnetický Smart konektor, ke kterému se klávesnice přichytí (tedy v režimu na šířku se přichytí na spodní stranu), a pak se jedná o připojenou klávesnici fungující právě i jako kryt. Kryt s klávesnicí slouží také po správném složení jako hezký stojánek, aby se třeba vidící mohli pohodlně na jinak skvělém a dostatečně světelném displeji dívat na videa.

Klávesnice má 66 samostatných oddělených kláves s poměrně velkými rozestupy. Klávesy jsou celkem dostatečně velké a mají příjemný zdvih, píše se na tom dobře, když si zvyknete na pro Apple opravdu nezvyklé rozestupy. Klávesnice má všechny potřebné klávesy, jako je jablíčko, CTRL, ALT, v levém dolním rohu je dokonce klávesa na přepínání jazyků vstupu, tzv. “Globe key”.

Jediné, co se Apple opravdu nepovedlo, je chybějící horní řada funkčních a multimediálních kláves, na kterou jsme zvyklí z externích jablečných klávesnic. To je opravdu škoda, protože tím pádem se nedá ovládat přehrávání médií, hlasitost, ani se nedají využít některé specifické klávesové zkratky Voiceoveru. To považuji za opravdu zbytečný nedostatek, horní řada by se s trochu jinou konstrukcí na klávesnici vešla.

A proč tak o klávesnici mluvím? Protože z iPadu dělá praktický notebook. Klávesnici můžete zlomit a tablet nad ní usadit, takže máte tablet před sebou asi v úhlu 110 stupňů, samotný tablet drží v magnetu klávesnice, a ještě se opírá o zadní stranu, takže drží jako přibitý. To oceníte zejména při dotycích na obrazovce, která je i v tomto úhlu stabilní a ani se nehne.

Jediná vada na kráse v tomto stavu je, že horní řada kláves začíná opravdu těsně pod tabletem, a tak si při psaní dvěma prsty sem tam sáhnete dolů na obrazovku, na tohle si budete trochu zvykat, ale to je jediná drobná nepohodlnost. Jinak je to řešení skvělé, funkční a pohodlné.

iPad má samozřejmě i softwarovou klávesnici, která je v režimu na šířku doslova obrovská. Píše se na ní docela dobře, když jste ochotni akceptovat opravdu velké rozestupy kláves. Naštěstí existuje ale jeden nedokumentovaný trik, který i s tímhle pomůže, ale popravdě spíš vidícím. Klávesnici lze gestem Z (známé gesto Voiceoveru pro zpět) rozdělit na dvě části, kdy každá část se přilepí k levému či pravému okraji obrazovky, takže pak se dá psát opravdu jen dvěma palci. Pohodlné a skvělé pro psaní bez HW klávesnice, pro nevidomého je ale trochu problém si zapamatovat, kde je klávesnice rozdělena. Opětovným gestem Z se klávesnice opět sloučí.

Softwarová klávesnice má na iPadu ještě jednu malou, ale hrozně užitečnou vychytávku, kterou na iPhone nenajdete. Úplně vpravo dole je tlačítko pro schování klávesnice, respektive pro ukončení editačního režimu. Tohle se dost často hodí a i iPhonu by tahle maličkost slušela. Klávesnice má také oproti iPhone trochu jiné rozvržení, diakritická znaménka jsou kupříkladu vpravo dole nad mezerou vedle tečky, napoprvé jsem je také trochu hledal.

A jdeme pracovat s tabletovým iOS

Operační systém iOS znáte, přesto má dost odlišností, o kterých se zmíním. Především se jedná o systém, který se skládá z oblastí a oken, zde jsou okna sice pevná, ale chovají se opravdu jako okna. Znají to uživatelé větších iPhonů s iOS 11, kdy občas prostě musí prstem na obrazovce hledat opravdu pevně pozicované okno. Tomu se v iPadu nevyhnete a u mnoha aplikací je oken víc a víc.

Další odlišností jak u systému, tak u většiny společných aplikací jsou oblasti aplikace, tzv. “kontejnery”. Příkladem je třeba samotné nastavení systému, kdy na mobilní verzi je úvodní obrazovka s jednotlivými kategoriemi, po kliknutí se pak otevře obrazovka samotného nastavení. Na iPadu je aplikace rozdělena do levého panelu se všemi kategoriemi a v pravé části se pak otevírají jednotlivé kategorie. Tento princip funguje u řady aplikací, kdy prostě na levé straně máte společný obsah, v pravé hlavní části je obsah daného objektu. Vlevo kliknete třeba na mail, vpravo se otevře. No, zcela upřímně, tohle je hezký koncept pro vidícího, ale poněkud nepohodlné pro nás nevidomé. Kupříkladu to znamená, že při pohybu po objektech přes Voiceover musíte mít hodně trpělivosti, protože těch objektů je tam prostě mnohem víc a není to tak pohodlné.

Naštěstí VoiceOver přichází se dvěma užitečnými funkcemi, které vám tohle usnadní. První je pohyb po kontejnerech, který se dá vyvolat z rotoru, nebo přes klávesy CTRL+šipky doleva a doprava. Tím se snadno dostanete do jednotlivých oblastí aplikace. Druhou je možnost vyhledávání, která se aktivuje přes VOkey+F a umožní vám hledat na obrazovce. Dá se samozřejmě využít i seznam prvků na obrazovce. Ale z vlastní zkušenosti vím, že vás to i jako nevidomé evokuje dotýkat se obrazovky. Nakonec překvapivě zjistíte, že si snadno zapamatujete, kde se na obrazovce co nachází a než byste švihali či se klávesovými zkratkami pohybovali po všech objektech, dotknete se na obrazovce, a tak budete ovládat hodně i dotykem jako takovým.

Tabletová verze iOS má i několik dobrých odlišností, které vám práci zpříjemní. Jsou to věci jak pro běžné uživatele, tak i speciálně pro nás. Do té druhé kategorie patří i speciální klávesové zkratky Voiceoveru pro iPad, které na iPhonech nefungují, jako je třeba kombinace Apple+TAB a Apple+SHIFT+TAB pro rychlé přepínání aplikací, je to velice podobné kombinaci ALT+TAB na Windows.

Úžasnou a opravdu v praxi užitečnou funkcí je Split view, neboli dvě aplikace vedle sebe na obrazovce. Ovládá se to primárně z Docku, což je mimochodem také specialita iPadu, ovládání si zaslouží samostatný článek, který slibuji do příště, nicméně na internetu se dá najít spousta praktických návodů, jak to ovládat i s Voiceoverem, byť bohužel v angličtině. Dvě aplikace vedle sebe se zdají zejména pro nevidomého jako zbytečnost, ale není, protože při práci ve dvou aplikacích najednou, ušetříte hrozně moc gest či kláves právě díky tomu, že se přepnete jen tapnutím doleva či doprava a práce je opravdu efektivní. Využití je opravdu hodně.

No, ale abychom si přiznali i pár nedokonalostí, na systému iOS je bohužel sem tam vidět, že prostě okenní uspořádání na velké obrazovce pro něj od počátku nebylo to pravé ořechové. Sem tam se ztratí focus, respektive Voiceover nedokáže třeba běhat po určitém typu objektů. Problém je to třeba v Safari, kde se u dynamických stránek po jejich načtení Voiceover opravdu vehementně brání chovat se rozumně. Stačí ale kamkoliv na obrazovce tapnout a vše se probere a funguje dobře. Ztráta focusu se bohužel děje nahodile i v některých aplikacích, které používají okna nad hlavním obsahem, sem tam se tedy pohybu prstem (stačí jen jeden) nevyhnete.

A teď k aplikacím jako takovým

Systém je pochopitelně perfektně odladěn, u aplikací od vývojářů to může být horší. Bohužel se setkáte s velkým množstvím aplikací, které jaksi nepočítají s provozem na iPadu, takže zařízení určené výhradně pro provoz na šířku zacvaknuté do klávesnice se vám najednou převrátí na výšku a pro vás zejména s dotykem začínají hotová muka. Některé aplikace prostě nejsou pro tablet upraveny a počítají výhradně s provozem na výšku na mobilu. S těmito aplikacemi se dá pracovat pak jen na výšku, kdy si tablet vezmete do ruky. Druhou možností nepřizpůsobených aplikací je jejich chod sice na šířku, ale v takové vysoké úzké nudli uprostřed obrazovky. To už se dá alespoň ovládat v režimu na šířku, nicméně pokud hledáte objekty prstem, musíte si zvyknout na to, že vše je uprostřed obrazovky a po stranách nic není.

Existují vesměs tři druhy aplikací:

• Aplikace, které nejsou pro tablet přizpůsobeny vůbec (tady může nastat jedna ze dvou výše uvedených možností)
• Aplikace, které jsou společné pro iPhone a iPad a na iPadu vypadají trochu jinak, ale jsou perfektně přizpůsobeny oběma platformám
• Aplikace, jež mají samostatnou verzi pro iPhone a iPad

Zejména s tou poslední možností souvisí jeden nešvar, který Apple zatím nevyřešil, přestože prostředky k tomu má. Pokud si třeba přes AirDrop pošlete z iPhone na iPad odkaz na aplikaci, pochopitelně se vám v AppStore otevře aplikace pro iPhone, pokud existuje verze pro iPad, vy to nezjistíte. A to je škoda, třeba u Skype jsem s velkým překvapením až po několika dnech prakticky náhodou zjistit, že existuje Skype pro iPady, která je hezká, odladěná a opravdu využívá všech předností tabletu.

Jinak obecně je práce se systémem a aplikacemi velice podobná jako u mobilu, tablet přináší pár velkých výhod, daní za to je potrápení v podobě trochu přeplácaných obrazovek, ve kterých se s Voiceoverem při pohybu po objektech trochu hůř vyzná.

Shrňme si to

Asi nejlepší je popsat vlastní zkušenost. Už na začátku článku jsem projevil určité nadšení a nebudu ho zastírat. Osobně si myslím, že třeba i pro nevidomé studenty, pro ty, kdo často musí psát a pro ty, kdo potřebují pracovat s aplikacemi, je iPad vhodným nástrojem.

Samozřejmě zcela plnohodnotně notebook s Windows nenahradí. Ale alternativa pro ty, kdo denně nepotřebují pracovat s aplikacemi pod Windows, jako je pokročilá práce s Wordem, to určitě je. A v kombinaci s cloudovými nástroji to funguje opravdu velice dobře a přístupně.

Jaké dojmy z toho po pár týdnech pravidelného užívání mám já? Z naprosté většiny pozitivní. Velice brzy jsem se naučil nosit iPad jako svůj pracovní “notebook”, používám ho jak s hardwareovou klávesnicí, tak i plně dotykově (pokud zrovna nepíšu), na klávesnici se píše dobře a pohodlně a dá se to vydržet i delší dobu. Sám používám hodně specializovaných aplikací pro iOS, od sociálních sítích, přes architektonická kreslítka, až po cloudovou kancelář. Jsem zvyklý pracovat s iOS v iPhone, a proto pro mne seznamování s prostředím a ovládáním iOS v tabletové verzi nebylo obtížné, přesto si na tabletu sem tam musím zvyknout na jiné ovládání. Trochu obtížně se zjišťuje, zda některá aplikace je ve speciální verzi i pro iPad a samozřejmě občas zamrzí to, že si verzi pro iPad musíte samostatně koupit. S aplikacemi vytvářenými a přizpůsobenými pro iPad se pracuje dobře, na iPad se vejde přehlednější obsah a více informací, třeba u Mailu, ve Zprávách, v Poznámkách, Připomínkách a v dalších aplikacích s levým panelem je práce efektivní a ušetří spoustu času a klikání.

S iPadem Pro jsem spokojen a sám za sebe ho mohu pro lidi, co aktivně pracují s obsahem doporučit. Má to samozřejmě ale i své kompromisy, o kterých je dobré se také bavit.

A co v budoucnu?

Apple své produkty stále vyvíjí, a bohužel se to týká i iPadů. Proč bohužel? Co si budeme povídat, koncept iPhone X s FaceID a bez tlačítka Home pro nás nevidomé prostě není ideální. A bude se týkat i iPadů. Loňské modely jsou, zdá se, poslední, kde bylo fyzické tlačítko Home. Apple bude muset vyřešit ovládání gesty, protože třeba na iPhone X obvyklé gesto pomalého tažení dvěma prsty se na iPad již používá pro vyvolání Docku, takže tady budou muset designeři ještě trochu popřemýšlet. Evoluci se nevyhneme, nicméně u iPadů může být dopad nového konceptu ještě zásadnější než u mobilních telefonů, a teprve čas ukáže, zda a jaké snížení komfortu to pro nás bude.

Závěrečné hodnocení

Plusy

• S klávesnicí se skvěle píše
• Velký displej svádí k dotykovému ovládání
• Velice vhodné pro slabozraké
• Možnost práce se dvěma aplikacemi vedle sebe
• Spojené ovládací centrum, Dock a seznam aktivních aplikací
• Speciální gesta a klávesy pro Voiceover na iPadu
• Přístup k plné verzi webů
• U přizpůsobených aplikací snazší ovládání obsahu
• Skoro nahradí notebook

Mínusy

• Bez klávesnice to nemá cenu
• Potřeba si zvyknout na HW řešení
• Klávesnici chybí funkční a mediální klávesy
• Občas trochu nepřehledné aplikace
• VoiceOver se občas chová vzdorovitě