Co předcházelo cestě Eureky do ČSSR

Ve druhé polovině roku 1989 kontaktoval Milan Hudeček jednoho z mála legálních dovozců výpočetní techniky u nás – Státní podnik Kancelářské stroje – s nabídkou na prodej Eureky A4 do Československa. V brněnské pobočce Kancelářských strojů byl průzkumem trhu pověřen pan Josef Jirsenský. Ten průběžně, zatím jen nezávisle, sondoval u odborné veřejnosti – ředitelů a učitelů škol – i potencionálních uživatelů, tedy samotných nevidomých zda by o podobné zařízení měli vůbec zájem.

Tato sondáž dopadla velice úspěšně a zájem potencionálních nevidomých uživatelů byl nečekaně velký. Proto se na jaře roku 1990 pan Hudeček obrátil na PhDr. Rudolfa Volejníka s požadavky na překlad všech komunikačních hlášek počítače, překlad návodu k obsluze Eureky, vyhotovení předloh tohoto návodu ve zvukové i černo-tiskové podobě a poradenství v některých aspektech chodu počítače. Pan Volejník, na štěstí pro nás, jeho nabídku přijal. To určitě ještě netušil, jaká „dobrodružství“ pro něj z toho vyplynou. Svého času nám k tomu poslal několik velice zajímavých řádků, o které – samozřejmě s jeho svolením – bychom se s vámi také rádi podělili. Píše v nich o tom, za jakých podmínek tvorba a nahrávání manuálu probíhalo: Rudolf Volejník – Můj archiv a Eureka.

Dr. Volejník se těchto úkolů, i přes veškerá úskalí s tím spojená, zhostil velice dobře a připravil pro nás manuál ve velice přátelské formě a špičkové kvalitě. Nepochybujeme o tom, že nám to drtivá většina pozdějších uživatelů Eureky ráda potvrdí.

V průběhu celého roku 1990 pak probíhaly další prezentace Eureky pro odbornou i laickou veřejnost na různých místech. V Brně například v hotelu International, na Měnínské bráně, v brněnské Střední škole pro nevidomé a také na Brněnském výstavišti. Eureku, stále ještě v anglické verzi, na všech těchto akcích předváděl Aleš Moravec.

Eureka A4 doslova nadchla prakticky všechny, jimž byla představena. A není divu, neboť se jednalo o unikátní elektronické zařízení vytvořené speciálně pro nevidomé uživatele, které obsahovalo braillskou klávesnici, hlasový výstup a mnoho užitečných funkcí, určených pro běžné domácí i pracovní využití. Ostatně i v zahraničí na ni nevidomí lidé reagovali stejně. Svědčí o tom úryvky ze zahraničního tisku, kde ji, například David Blyth, ředitel australského Královského viktoriánského institutu pro nevidomé, označuje za „nejlepší věc od doby, kdy bylo vynalezeno Braillovo písmo.“
Nevidomý zpěvák a skladatel Stevie Wonder, poté co si Eureku vyzkoušel na svém australském turné, byl prý tak ohromen, že si koupil hned šest kusů Eurek. Jednu z nich posléze věnoval zpěvákovi Ray Charlesovi. O Milanu Hudečkovi se pak dobový tisk zmiňuje jako o Stevu Jobsovi počítačů pro nevidomé.

Eureku však nehodnotili pouze její potencionální uživatelé, ale také ředitelé a učitelé speciálních škol pro nevidomé a slabozraké děti. I těm se Eureka, jako případná školní pomůcka velice zamlouvala. Proto v pondělí 29. října roku 1990 podepsal ředitel národního podniku Kancelářské stroje, na Radnické ulici objednávku prvních 250 kusů tohoto zápisníku. Samozřejmě s podmínkou, že budou dodány v české verzi.

Navigace