PhDr. Rudolf Volejník

víceprezident SONS

1. Jedinečnost Eureky A4 spočívá, podle mého soudu, v tom, že byla prvním a – po několik let – jediným sériově vyráběným počítačem speciálně vyvinutým pro nevidomé. V tom spočíval její obchodní úspěch, ačkoli dotování pomůcek nebylo v té době tak liberální jako dnes.

2. Eureka A4 měla spoustu užitečných funkcí, z nichž některé přišly příliš brzy asi jako čínský vynález papíru nebo knihtisku před dvěma tisíci lety; např. připojení na začínající internet nebo jakési pevné body v rodícím se virtuálním světě prostřednictvím modemu bylo sice skvělé, ale v naší rakousko-uherské telekomunikační síti téměř nepoužitelné (spojení stále padalo nebo se zpomalovalo nebo se po přerušení muselo začít stahovat znovu atd., atp.). Přesto si uživatelé Eureky hned od počátku oblíbili náš unijní bulletin board a stahování prvních knih a časopisů již v roce 1991 (několik let se taky distribuovaly pružné třiapůlpalcové diskety s knihami a časopisy).

3. Hned na samém začátku jsem měl velký problém jak správně překládat všechna návěstí Eureky – stavové hlášky, nápovědná slovní spojení apod. Nejdůležitějším kritériem byla pro mne obecná srozumitelnost, nikoli žargon tehdejších ajťáků, kteří nás, obyčejné lidi, – stejně jako dnes – ubezpečovali, že nic bez nich nejde. Tenhle domácí úkol jsem moc dobře neudělal, ale na svou omluvu uvádím, že bylo zapotřebí pracovat rychle, bez časové rezervy na náležité studium problému.

4. S brajlem a s výstupním kódováním to bylo ještě horší: Právě jsme dávali s Pepou Doksanským, Wandou Gonzúrovou a Jindrou Hegrem dohromady novou kodifikaci Braillova písma s cílem učinit zápis co nejjednoznačnějším. Výsledkem je kombinace starého a nového vstupního brailského kódu (např. tečka se píše po staru body 256, zatímco prefix velkého písmene zadáváme bodem 6, nikoli předreformní kombinací bodů 46). za výstupní kód jsem navrhl použití kódové stránky bratří Kamenických (CP895), což nebylo moc prozíravé, protože stránka Latin2 (CP852) začínala převažovat a zvítězila u posledních kusů Árie (ale to už je jiný příběh).

5. Eureka byla úžasná i díky motivačním funkcím – učila nevidomé zvídavé chlapce i dívky programovat nebo skládat a přehrávat hudbu. Pamatuji si na jednu hru, která mě samotného děsila: Hráč musel za použití kurzorových kláves zneškodnit včas raketu, která se na něho s hrozivým hukotem snášela; zpočátku to byla hračka – rakety se snášely pomalu a bylo snadné se do stejné výšky tónu rakety a obraného systému strefit; ale čím rychleji se zlověstný hukot blížil a tón klesal, tím nesnadnější bylo trefit stejnou výšku tónů obou střel tak, aby byla ta „zlá“ zneškodněna; a výsledek: živý hráč bezvýjimečně zahynul, protože na rychlost elektroniky nestačil.

a. Z bohaté, veleužitečné programové výbavy Eureky nelze nezmínit program na tisk Braillovým písmem v anglickém zkratkopise, což se mi náramně hodilo pro použití při výuce konferenčního tlumočení: z internetu jsem stáhl nejaktuálnější anglicky psaný projev nějakého světového potentáta, převedl programem Alien do formátu operačního systému Eureky, vytiskl ve zkratkopisu na papír (čímž se ušetřila nejméně třetina brailských stránek) a pak četl z papíru nahlas studentům, kteří se potili snahou co nejlíp tlumočit.

6. Než se v roce 1996 prosadila menší Aria, sestrojil Milan Hudeček ještě Eureku nové generace, ale ta se s českým prostředím ani nezačala vyrábět. Z manuálu anglické verze bylo patrné, že jde spíše o vedlejší zlepšení než úplně novou architekturu. Pan Hudeček se mi dokonce zmiňoval, že má v úmyslu zkonstruovat slepecký počítač na bázi tehdy nejrozšířenějšího dosovského prostředí (něco jako PC s brailskou klávesnicí); k tomu ale nikdy nejspíš nedošlo.

7. A ještě maličkost k brajlu, který všichni velebíme a moc nepoužíváme: s Eurekou se brajla alespoň psát naučila i spousta těžce slabozrakých a slabozrakých lidí, takže i v této oblasti lze vystopovat přínos vynálezu brněnského rodáka.

Navigace