Braillské displeje: 07 Podpora a funkce

Radek Pavlíček

Podpora připojitelných zařízení

Pokud braillský displej používáme klasickým způsobem, tj. připojený ke zdrojovému zařízení, v němž běží odečítač obrazovky, závisí funkčnost a interpretace jeho ovládacích prvků právě na odečítači obrazovky. Aby vše fungovalo jak má, je potřeba zajistit nebo alespoň ověřit, že si odečítač s daným modelem braillského displeje bude rozumět.

Jestliže daný odečítač obrazovky nebo operační systém umožňuje dodatečnou instalaci ovladačů a oficiální ovladače pro daný braillský displej jsou k dispozici: Vždy je vhodné příslušné ovladače nainstalovat.

Toto se týká téměř všech testovaných modelů, mají-li být provozovány s odečítačem JAWS. Protože modely F* jsou od stejného výrobce, je podpora pro ně součástí distribuce JAWSu. Další populární odečítač pro systém Microsoft Windows, NVDA, zvládne všechny testované displeje korektně rozpoznat a připojit automaticky.

V případě uzavřenějších operačních systémů, jako jsou systémy MacOS a IOS od společnosti Apple nebo Android od společnosti Google, je seznam podporovaných braillských displejů k dispozici v nápovědě aplikací VoiceOver od Applu a BrailleBack od Googlu. Podpora pro tyto aplikace bývá též deklarována samotnými výrobci braillských displejů. Všechny modely testované v této příručce jsou zmiňovanými aplikacemi podporovány a automaticky rozpoznány.

Z historických, konkurenčních a platformě specifických důvodů existuje řada protokolů, kterými probíhá komunikace mezi braillským displejem a zdrojovým zařízením, proto zejména v operačním systému Windows nemusí být instalace zcela triviální.

V současné době velkou nadějí pro odbourání specifických ovladačů je nový standard pro třídu zařízení Braille HID, využitelný při připojení skrze USB, i Bluetooth. Jeho výhodou je, že narozdíl od obecnějšího HID (Human Interface Device) mapuje mimojiné tlačítka braillského displeje na jasně definovanou sadu funkcí danou touto třídou zařízení.

Běžné operační systémy a v nich zabudované odečítače obrazovky umí s braillskými displeji s tímto standardem spolupracovat, neboť Apple, Google, i Microsoft se o jeho vznik výrazně zasloužili. Došlo ke shodě i s dalšími subjekty, jako jsou vývojáři odečítačů obrazovky (např. Freedom Scientific či NV Access) a výrobci braillských displejů (např. HumanWare či Orbit Research).

Lze říci, že nejrozšířenější odečítače obrazovky Braille HID podporují, tudíž je nyní na výrobcích braillských displejů, aby jej implementovali do svých nových produktů nebo připravili aktualizaci firmwaru pro stávající produkty. Z testovaných modelů má Braille HID od základu implementován O20 a do F* by měl přijít skrze aktualizaci firmwaru. U dalších testovaných modelů není podpora tohoto standardu známa.

Druhou iniciativou snažící se sjednotit komunikaci s braillskými displeji je Open Braille Protocol, který navrhli vývojáři kolem UNIXového procesu BRLTTY jako otevřený standard. Služeb BRLTTY na Windows je schopen využít například odečítač NVDA. Z testovaných modelů je schopen komunikovat protokolem Open Braille B40, avšak jen po ručním přepnutí z nativního HumanWare režimu na Open Braille.

Jistou zajímavostí může též být, že O20 po potvrzení příslušného nastavení umí emulovat braillský displej Refreshabraille 18 distribuovaný organizací American Printing House (APH), což může být ve specifických případech výhodné.

Konfigurace, správa a diagnostika

Přestože v terminálovém režimu se braillský displej podřizuje v chování odečítači obrazovky, musí obsahovat alespoň základní nabídku pro konfiguraci připojení. A40U postrádá i tuto možnost, neboť se jedná o klasický displej bez dalších funkcí, který se jen jednoduše USB kabelem připojí k počítači. V přehledech funkcí níže není tedy již uvažován.

Interní nabídka zařízení obsahuje obvykle v základu následující možnosti konfigurace a správy. Není-li uvedeno jinak, je k dispozici daná možnost na všech testovaných modelech. Lze si též všimnout, že nabídka neobsahuje jen položky konfigurace, ale též další informativní položky, které indikují stav zařízení.

• Stav baterie + přepínání napájení (B40) – Zobrazuje míru nabití akumulátoru (obvykle v procentech) a indikaci, zda je připojeno napájení.
• Úsporný režim – Dovoluje nastavit, po jaké době nečinnosti má zařízení přejít do úsporného režimu nebo kdy se má vypnout. E* a O20 touto funkcí disponují, i když dobu nečinnosti nelze nastavit.
• Volba jazyka – Dovoluje nastavit, kterým jazykem komunikují interní funkce zařízení, přičemž všechny modely (vyjma B14 distribuovaného HumanWare) jsou vybaveny českou lokalizací. Jestliže braillský displej disponuje autonomními funkcemi, ovlivňuje toto nastavení i použitou braillskou normu pro čtení a zápis textu, popř. ji lze nastavit odděleně (A40C, B14).
• Diagnostický režim – Dovoluje otestovat správnou funkčnost všech elementů braillského zobrazovače, popř. tlačítek. Touto funkcí disponují všechny testované modely, avšak u F* a O20 tento režim není přímo dostupný z interní nabídky.
• Verze firmwaru – Zobrazuje verzi firmwaru zařízení a obvykle i verzi softwaru Bluetooth modulu. Všechny testované modely vyjma A40C dovolují uživatelskou aktualizaci firmwaru zařízení buď za asistence utility spuštěné na připojeném počítači (např. B40), nebo po aktivaci procesu aktualizace z vložené paměťové karty (např. F*).
• Stav Bluetooth + přepínání jeho režimů – Dovoluje zjistit stav Bluetooth rozhraní, zapínat a vypínat Bluetooth modul nebo aktivovat párovací režim. A40C a E* dovolují dále změnit párovací PIN a název zařízení viditelný skrze Bluetooth rozhraní.
• Preferované rozhraní (A40C, B40, O20) + přepínání mezi více zdroji (B14, E*, F*) – Dovoluje zvolit, skrze které rozhraní (USB/Bluetooth) se bude moci zdrojové zařízení k braillskému displeji připojit, popř. dovoluje vybrat konkrétní dříve spárované bezdrátové zdrojové zařízení. A40C dovoluje zapnout režim, kdy lze využívat obě rozhraní současně.
• Režim zařízení – Dovoluje zapnout zcela autonomní režim bez možnosti připojování zdrojových zařízení (B14, E*, O20). Též je možno přepnout do režimu úložiště buď po nastavení v interní nabídce (A40C, E*, O20), nebo po stisku vstupní kombinace tlačítek (F*).
• Komunikační protokol (B40, O20) – Dovoluje zvolit, jak zařízení bude komunikovat s odečítačem obrazovky, což umožňuje vyřešit některé problémy s kompatibilitou.
• Zvuková signalizace (A40C, B14, B40) – Dovoluje nastavit, zda zařízení bude stavové informace (připojení/odpojení zdrojového zařízení, nízký stav baterie apod.) oznamovat zvukovými signály. Tato možnost je ve výchozím stavu aktivní.
• Obnovení továrního nastavení (A40C, B40, O20) – Dovoluje uvést veškerá nastavení na výchozí hodnoty.
• Deaktivace braillské klávesnice (B40, E*, F*) – Dovoluje zakázání braillské klávesnice, aby nedocházelo k nechtěnému vpisování textu.

Další možnosti konfigurace a správy se odvíjejí od toho, jakými funkcemi je braillský displej vybaven pro spolupráci s odečítači a pro autonomní využití. B40 a E40L nenabízí více, než je uvedeno výše, neboť nedisponují žádnými autonomními funkcemi. Pro ilustraci lze zmínit nad rámec běžných možností např:

• Čas a datum a jejich nastavení (A40C, E*, F*) – Dovoluje zobrazit a nastavit aktuální čas a datum, jež mají buď informativní charakter, nebo slouží pro využití v autonomních funkcích zařízení. B14 si nastavuje čas automaticky při synchronizaci s mobilní aplikací HumanWare Sync.
• Rychlost blikání kurzoru (B14, O20) – Dovoluje nastavit, zda body zobrazující pozici kurzoru budou blikat, popř. jakou rychlostí.
• Intenzita bodů (A40C, F*) – Dovoluje nastavit na pětistupňové škále, jak velkému tlaku budou odolávat body zobrazovače při přejíždění prstem.

Ostatní možnosti konfigurace a správy jsou dosti individuálního charakteru a reflektují nabídku autonomních funkcí konkrétního braillského displeje. Např. O20 svým určením čtečky textu disponuje několika volbami, které dovolují přizpůsobit zobrazování čteného textu a jeho eventuální automatický posun.

Další funkce a vlastnosti

Stalo se téměř standardem, že pokud je braillský displej vybaven braillskou klávesnicí, dovoluje autonomně nezávisle na připojeném počítači či mobilním zařízení alespoň jednoduchým způsobem pořizovat poznámky. Následující věty se tedy netýkají A40U a E40L, které nejsou vybaveny braillskou klávesnicí, a B40, který braillskou klávesnicí sice vybaven je, ale též žádnými autonomními funkcemi nedisponuje.

Mohlo by se zdát, že interní funkce braillských displejů jsou spíše příjemným doplňkem, než stěžejním faktorem pro výběr konkrétního modelu. Mezi diskutovanými braillskými displeji je ovšem možno najít případy, kdy autonomní funkce mohou být určující. Zejména O20 je především čtečkou dokumentů a má dle toho své interní funkce přizpůsobeny. To, že jej lze využít jako braillský terminál pro jiná zařízení, je právě v tomto případě spíše doplňkem.

Nasvědčuje tomu samo uživatelské rozhraní, kdy se uživatel po zapnutí ocitne na záložce v naposledy čteném dokumentu namísto vyčkávání spojení, jak je tomu u ostatních braillských displejů. Relativně pohodlné čtení na mobilním 20-znakovém displeji usnadňuje několik voleb nastavení v interní nabídce.

Za pozornost stojí i E*, u nichž můžeme mluvit o kompletním operačním systému, jenž je uživateli k dispozici. Kromě aplikace poznámkového bloku, o níž je řeč dále, je E* vybaven následujícími aplikacemi:

• Diář:
  • Základní správa událostí (datum, čas, předmět, poznámky).
  • Zobrazení kalendáře (měsíční nebo denní pohled).
  • Přechod na konkrétní datum či na vyhledávání v textu událostí.
• Hodiny:
  • Sledování aktuálního data a času.
  • Možnost nastavit budík, který se v zadaném čase ozve akustickým signálem.
• Kalkulačka
  • Provádění základních matematických operací (sčítání, odčítání, násobení a dělení).
  • Práce s pamětí (uložení/vyvolání hodnoty, přičtení/odečtení k hodnotě v paměti)
  • Dále operace s procenty, mocninou/odmocninou atd.

Z výše uvedeného vyplývá, že E* je možno považovat za pomůcku třídy digitální zápisník, jakýsi braillský palmtop.

Jistý důraz na svou autonomitu klade i B14, neboť je na zadní straně osazen přepínačem umožňujícím vypnout režim terminálu a přepnout se do lokálního režimu. V něm kromě aplikace Poznámky lze též sledovat aktuální čas či jednoduše měřit čas funkcí stopek.

Několikrát bylo zmíněno, že všechny uvažované modely s autonomními funkcemi (testované modely vyjma A40U, B40 a E40L) disponují různě vybaveným správcem a editorem poznámek,. Jednou z důležitých vlastností takové aplikace je způsob, jak je řešen import, export, popř. synchronizace souborů s poznámkami:

• E*, F*, O20 – Soubory poznámek se ukládají na vloženou paměťovou kartu, jejíž obsah je organizován ve standardním systému souborů a je možno ji zpřístupnit připojenému počítači skrze režim USB úložiště a provádět na ní žádané změny.
• A40C – Paměťový oddíl poznámek lze zpřístupnit, ale jen skrze aplikaci Průzkumník a po instalaci ovladačů v systému Windows. Připojen je vždy ještě druhý oddíl bez ohledu na nastavení, jenž je zamýšlen jako flashdisk pro uložení přenosné verze odečítače nebo pro jeho konfigurační soubory. Ten se hlásí jako standardní USB úložiště.
• F* – Vybraný soubor poznámky si lze nechat vepsat do zaměřeného editačního pole na zdrojovém zařízení.
• B14 – Poznámky se synchronizují s nakonfigurovanými účty v mobilní aplikaci HumanWare Sync, např. s nativními poznámkami v účtu Google.

Dáme-li stranou B14, který skutečně pracuje s poznámkami tak, jak je můžeme znát z cloudových služeb, a jeho schopnosti editace textu jsou jen základní, lze editory ostatních uvažovaných modelů srovnat s úrovní editorů pro prostý text (např. Poznámkový blok ve Windows). Disponují tedy i blokovými operacemi se schránkou a navíc též všechny (vyjma A40C) dovolují vytvořit si pro každý soubor jednu či více záložek. Po záložkách je možno přeskakovat, popř. slouží pro otevření souboru na posledním místě.

A40C a F* mají pro soubory poznámek vyhrazenu příslušnou složku na interním úložišti, resp. na paměťové kartě. E* a O20 nejsou v tomto smyslu nějak limitovány a umožňují na paměťové kartě soubory organizovat i do podsložek. Z typů souborů jsou poté podporovány následující formáty:

• A40C, E*, F*, O20 – Dovoluje zapisovat a číst soubory v prostém textu (.txt). Použité kódování závisí na příslušném nastavení lokalizace, popř. na braillské tabulce.
• E*, F*, O20 – Dovoluje číst publikace ve formátovaném braillském ASCII kódování (.brf). V americkém prostředí se běžně knihy distribuují právě v tomto formátu.
• E*, O20 – Dovoluje číst publikace v dalších formátech pro sazbu braillova písma (např. dokumenty s příponou .brl či .bra).

Obsah příručky

1. Braillský displej
2. Výrobci a distributoři
3. Testované braillské displeje
4. Konstrukce
5. Hmatový výstup a signalizace
6. Ovládání a braillský vstup
7. Podpora a funkce
8. Využití brailleských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe
9. Souhrn