Braillské displeje: 04 Konstrukce

Radek Pavlíček

Celkový dojem a materiály

Současné braillské displeje jsou kompaktní a bytelná zařízení. Vnitřní prostor je maximálně využit, o čemž se lze přesvědčit poklepáním na různá místa zařízení. Tělo braillského displeje je vyrobeno buď z masivního plastu (B14, O20), z kovu (B40, E*, F*), nebo z kombinace obojího (A*). To, že výrobcům na odolnosti záleží, dokazují např. F*, které mají certifikát armádního standardu MIL-STD-810G a nepřehlédnutelné gumové nárazníky. I když celoplastové B14 či O20 mohou působit méně robustně, není možno říci, že by někde něco vrzalo či se pod tlakem prohýbalo.

Co se týče konstrukce, stojí za pozornost A40C, kde se zařízení skládá ze dvou napevno spojených modulů. Ten přední a větší, obsahující zobrazovač, je vlastně zcela identický s modelem A40U. A40C z něj činí až zadní modul obsahující braillskou klávesnici, akumulátor a bezdrátové rozhraní. Moduly jsou propojeny systémovým konektorem patrným na zadní straěně A40U.

Ovládací prvky jsou bez vyjímek vyrobeny z plastových výlisků různých tvarů a s různým stylem interakce. Protože mezi tlačítky se uživatel především orientuje hmatem, je dbáno na jejich dobrou hmatnost a vzájemnou rozlišitelnost. Většinou mají tužší chod (F*, O20 atd.), vyjímečně jsou na stisk pružná (A*).

Zvláštní pozornost je věnována klávesnicím pro psaní v braillově písmu, kdy klávesy jsou větší než ostatní ovládací prvky a měly by mít hladký, vyvážený, nijak odpor kladoucí chod. Kromě konvenčních tlačítek se pro potřebu dvousměrného pohybu lze setkat s tlačítky kolébkovými (F*, O20) nebo s rolovacími kolečky (E*).   B14, E* jsou též vybaveny joysticky pro pohyb ve všech směrech, přičemž jak joysticky, tak kolečka disponují funkcí stisknutí. B14 je osazen dokonce i dotykovými naváděcími prvky.

Rozložení prvků

Spodní strana braillských displejů, stejně jako u jiných zařízení, je opatřena příslušnými servisními štítky, které jsou ovšem někdy vytištěny i v Braillově písmu (např. A40C, F40 apod.). Napájecí/datový konektor a zapínací tlačítko, popř. slot na paměťovou kartu či další méně používané ovládací prvky, se nacházejí na bočních stranách tak, aby zadní částí mohl braillský displej nerušeně přiléhat ke klávesnici nebo k přenosnému počítači. Zadní strana je využita jen u těch modelů (P14, O20), kde se předpokládá především mobilní užívání.

Na přední straně braillského displeje jsou zpravidla umístěna tlačítka pro posun zobrazeného textu (vyjma O20). Taková tlačítka se obvykle ovládají palci, proto se jim někdy říká palcové klávesy. Zatímco ostatní prsty, zejména ukazováčky, jimiž uživatel čte, spočívají na zobrazovači, směřují palce k sobě a přirozeně mají v dosahu přední stranu displeje, kde mohou ovládat zmíněná tlačítka. V případě E* je přední strana osazena namísto palcových kláves rolovacími kolečky, jež plní stejnou funkci. Počet koleček je závislý na velikosti displeje tak, aby byly dobře dosažitelné (2 kolečka u E12, 4 u E40*).

Ty nejdůležitější prvky braillského displeje se ovšem nacházejí na jeho svrchní straně. Všemu dominuje samotný zobrazovač, který je obklopen dalšími ovládacími prvky. Ty jsou umístěny převážně po stranách zobrazovače nebo za ním, přičemž postranní prvky jsou na obou stranách funkčně identické tak, aby bylo možné použít ty nejbližší. Před zobrazovačem je minimum ovládacích prvků, neboť tento prostor slouží jako přirozená opěrka pro ruce, používá-li uživatel právě klávesnici umístěnou na pracovní ploše za braillským displejem. Z toho plyne, že pokud je zařízení vybaveno braillskou klávesnicí, nachází se i tato výhradně až za zobrazovačem.

Ergonomicky koncepce braillských displejů vychází z tradic, na nichž nelze výrazněji něco měnit. Je možné namítnout, že B14 či E* svým ovládáním vybočují, avšak nejedná se o vylepšení, která by přinášela obecné konkurenční výhody.

Napájení a připojení

Všechny testované braillské displeje jsou bez výjimky napájeny z USB portu. Ten kromě napájení slouží i k přenosu dat, pokud je displej fyzicky připojen k počítači či mobilnímu zařízení. Rozdíly jsou v použitých konektorech na straně braillského displeje. A*, E* se připojují přes starší konektor Mini-B, B14, B40 a O20 přes běžný Micro-B a F* jako jediné přes moderní USB C konektor. Na straně zdrojového zařízení je u dodávaných kabelů vždy konektor USB typu A.

Pokud odmyslíme A40U, neboť je určen výhradně pro použití přes USB, mají braillské displeje společné i to, že jsou vybaveny akumulátorem. Ten zařízení využívá u autonomních funkcí a také samozřejmě při plně bezdrátovém připojení k jednotlivým zařízením přes technologii Bluetooth. Akumulátory jsou lithium-iontové s dobou dobíjení 3-4 hodiny do plného stavu a obvyklá doba provozu je 20 hodin. U O20 je uvedeno, že na jedno nabití je možno zařízení používat 3 dny, což zhruba odpovídá oněm 20 hodinám. A40C má deklarovaných pouze 10-12 hodin a B14 15 hodin provozu na jedno nabití.

Pro připojování braillských displejů k počítačům či mobilním zařízením platí, že při základním nastavení má přednost USB, poté případně dříve spárovaná zařízení přes Bluetooth. Další možnosti volby zdrojového zařízení jsou u testovaných modelů následující:

Zdroj lze zvolit na pevno (A40C, B40, O20) – USB/Bluetooth. Pro O20 je toto jediná možnost volby zdroje, neboť není automatická.
Lze volně přepínat mezi USB a dalšími spárovanými Bluetooth zařízeními (B14, F* 5 zařízení, E* zařízení 2). A40C dovoluje tzv. rozdělený režim, kdy je možno na jedné části displeje zobrazovat výstup z USB zdroje a na druhé z Bluetooth.
Lze vypnout režim braillského displeje jako terminálu. USB port slouží potom jen k dobíjení a absolutní přednost mají interní funkce (B14, E*, O20). B40 dovoluje ručně vypnout i napájení, i když je kabel připojen.

Lze skrze režim USB disku přistupovat k interní paměti displeje či k obsahu vložené paměťové karty (A40C + E* + O20 po nastavení, F* po vstupu do režimu úložiště). A40C ve výchozím stavu má tento režim aktivní a funguje paralelně jako displej, i jako úložiště.
Bez rozdílu, zda je braillský displej připojen skrze USB či Bluetooth, registruje se v operačním systému standardně jako zařízení třídy HID (human interface device), což odpovídá tomu, že poskytuje textový vstup a výstup.

Třídu zařízení je možno u některých braillských displejů změnit, jak je popsáno výše. Nový standard Braille HID, který by již některé testované modely měly podporovat (např. F*, O20), má pomoci s kompatibilitou, kdy by v ideálním případě braillský displej a odečítač obrazovky podporující tento standard nepotřebovaly specifické ovladače.

Obsah příručky

1. Braillský displej
2. Výrobci a distributoři
3. Testované braillské displeje
4. Konstrukce
5. Hmatový výstup a signalizace
6. Ovládání a braillský vstup
7. Podpora a funkce
8. Využití brailleských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe
9. Souhrn