Biped NOA – orientační pomůcka pro zrakově postižené
Měla jsem příležitost vyzkoušet tuto nově dostupnou orientační pomůcku. Doba, kterou jsem pomůcku zkoušela, nebyla moc dlouhá. A tak se jedná spíše o popis, funkce a první dojmy z pomůcky.
Co je NOA?
NOA je zkratka pro Navigation, Obstacle a AI. Jedná se o pomůcku, která má sloužit jako doplněk k bílým holím a vodicím psům. Uživatelé mají získávat podrobné pokyny GPS ve sluchátkách s kostním vedením na plánovaných nebo nových trasách. Pomůcka má detekovat překážky za denního světla, ale i v noci (až 15 metrů), na úrovni hlavy nebo země pomocí pípání. Detekce by se měla týkat např. nízko visících větví, děr, elektrických koloběžek nebo dopravních značek. Pomůcka deklaruje zorné pole kamery 90 stupňů vertikálně a 170 horizontálně.
NOA disponuje AI: Lze získat popisy svého okolí pomocí AI. A je možné najít předměty, jako jsou dveře, lavičky, schody nebo přechody pro chodce. Zařízení má stejné zorné pole jako lidské oko. Baterie vydrží 3 hodiny při nepřetržitém používání. Cena na českém trhu t.č. 184 000 Kč. Distributor usiluje o zařazení mezi kompenzační pomůcky k orientaci tak, aby se o přístroj dalo žádat jako o příspěvek na zvláštní pomůcku.
Jak pomůcka vypadá?
Pomůcka je produktem švýcarské firmy Biped Robotics. Jedná se tedy o elektronickou orientační pomůcku černé barvy. Tvarem připomíná velkou plastovou podkovu (velikosti dětského prkénka na WC). Typ plastu mi připomíná produkty z 3D tiskárny, tak si dovolím odhadnout výrobu odsud. Podkovu umístíme za krk, kde se tedy krku dotýká onen plast, kde je zabudovaná baterie, která lze velmi snadno vyjmout. Baterie je ve tvaru zhruba obdélníku cca ve velikosti krabičky od cigaret. Oba konce přístroje se pak dotýkají hrudníku (až k prsům). Oba tyto konce byly materiálu spíše gumového. Na obou těchto koncích se pak nachází ovládací tlačítka přístroje a kamera. Celá konstrukce váží zhruba 1 kg a baterie 200 g.
Další součástí jsou tedy sluchátka s kostním vedením, náhradní baterie, nabíječka a návod k použití (zatím v anglickém jazyce). Vše toto bylo umístěno v černém batohu. Pomůcku je nutné připojit a ovládat přes aplikaci, která je stažitelná v AppStore i Google Play.
- AppStore: biped.ai Apps on the App Store
- Google Play: NOA companion – Aplikace na Google Play
Aplikace
Zařízení se připojí k mobilnímu telefonu přes rozhraní Bluetooth. Aplikace je tedy též v anglickém jazyce. Je však velmi dobře přístupná, což by člověk očekával u pomůcky pro lidi využívající asistivní technologie. Je i poměrně jednoduchá a přehledná. V dolní liště jsou 4 panely: Domů, Moje NOA, Akademie a Nastavení.
Home (domů)
V tomto panelu připojujeme zařízení NOA, sluchátka a posléze začínáme s navigací. Tu nelze spustit dříve, než jsou připojeny oba zmíněné komponenty. Doporučuji nejprve aktivovat NOA, posléze zapnout sluchátka, otevřít aplikaci, pak již byly všechna zařízení viditelná a připojená, mohla začít navigace.
My NOA (moje NOA)
Zde vidíme, co je a není připojené. Zda máme připojené zařízení NOA, jak jsou na tom sluchátka, jaký je náš přístup k internetu. Připojení k WI-FI lze poměrně snadno, připojení k hotspotu též. Zde je problém u iPhone, po několika minutách nečinnosti v terénu hotspot odpojí, a tak je třeba v terénu dělat toto znova ručně, což je nekomfortní a zdržující.
Academy (akademie)
Zde jsou základní a bezpečnostní instrukce. Bylo třeba absolvovat 11 kol testů o instrukcím k překážkám, o vyhodnocování slyšeného zvuku či o způsobu navigace. Nelze začít pracovat s pomůckou, pokud tyto úrovně člověk nesloží a nejsou-li splněny. Instrukce k výuce jsou nahrány hlasem, je to povídání v angličtině.
Settings (nastavení)
Obsahuje položky jako profil, obecné nastavení, možnost uložení oblíbených míst (GPS místa), nastavení detekce překážek, nastavení AI.
Aplikace sice mezi jazyky má češtinu, ale píše, že je čeština podporována, ale aplikace bude i tak v angličtině.
V terénu
Pravá strana zařízení, když jej máme položené na krku má 6 tlačítek, také obsahuje vypínací/zapínací tlačítko. Pokud si chce člověk vyvolat funkci z nich, tak je třeba se zastavit a provést úkon. Já jsem dělala obsluhu levou rukou, neboť v pravé jsem držela hůl a bylo mi to lépe hmatné. Jenže tu levou jsem si neúmyslně stále zakrývala kameru, která je na levé části NOA. Věřím, že toto se tréninkem a častým používáním pomůcky dá vychytat. Bohužel jsem zkoušela zařízení v zimě, a tak práce s tlačítky byla hodně nekomfortní stran zmrzlých rukou a ještě stálé sundávání a opětovné oblékání rukavic.
Popis tlačítek na zařízení:
Tlačítka jsou řazena ve dvou sloupcích po třech.
První řada po dvou obsahuje tlačítko na vyvolání uložených GPS míst (dají se uložit v aplikaci). Uložit a vyvolat místa se podařilo, i jsem dokázala přepnout mezi místy. Další tlačítko mělo funkci na zapnutí a vypnutí GPS, vyvolání informací o GPS místech, což stále hlásilo, že GPS signál je slabý, a to i na otevřeném prostoru.
Následující tlačítka sloužila k přepínání vzdálenosti detekce překážek, tj. minimálně metr až do metrů čtyř. Skenování překážek v okolí.
Dvě spodní tlačítka pak měla sloužit na vyfocení textu, nalézt dveře a přechod – nic z toho se mi nepodařilo, zařízení stále hlásilo, že funkce nejsou k dispozici. Další tlačítko popisovalo scénu. Co se týče popsání scény, tak popis probíhá stejně jako u AI v jiných aplikacích Envision AI, Seeing AI či Be My AI, kdy se prostě popíše prostor před vámi (stále anglicky). Až posléze jsem se dozvěděla, že pomůcka podporuje český a slovenský hlas, tj. bude na vás mluvit česky. Já bohužel tyto hlasy neaktivovala, nenašla, ale pro ty, co je pomůcka zaujme, je to dobrá zpráva, nevládnou-li tolik anglickým jazykem. I když aplikace zatím v angličtině je.
Na levé NOA části pak byly k dispozici ještě tři doplňková tlačítka, která sloužila na vybrání volby, opakování či přeskočení pokynů z pravé strany šesti tlačítek, např. když měl člověk uloženo více GPS míst, tak jedním z nich se pohyboval mezi nimi a volil to, které chce vybrat pro navigaci.
Postřehy
Zařízení je dosti těžké a nepohodlné na nošení. V zimě může být výhoda toho, že jej dáte přes zimní věci – bundu šálu, sluchátka lze schovat po čepici. V létě však na holý krk bude onen plast velmi tvrdý a nepohodlný. I kilogram a 200 gramů za krkem prostě časem ucítíte, i když prvotně se nezdá býti pomůcka tak těžká. Rozhodně pomůcka přitahuje pozornost. Zrakově postižení již tak bojují se ztrátou anonymity a snaží se splynout s davem. Což tato pomůcka jistě nezaručí. Já sama jsem příznivec spíše minimalistických designů.
Co se týče přenositelnosti a praktičnosti, tak je zařízení dosti velké a vyžaduje zručnost pro manipulaci s ním. Když si představím, že ponesu batoh s pomůckou, kabelku, dále např. ještě batoh s dalšími věcmi (notebook, jiné vybavení), v případě nutnosti i vodicího psa… Je to opravdu moc věcí, které nejsou příliš skladné. Pokud půjde člověk na procházku okolo domu, tak pomůcku nechá na krku nebo skryje do batohu, ale na delší výjezdy je, řekněme, nepraktická.
Je však třeba zmínit, že detekce překážet pomocí pípání byla poctivá. Pomůcka zjistila procházející lidi, květináče, reklamní áčka aj, i větev v oblasti hlavy, jejíž upozornění přišlo tedy déle, než bych si myslela, ale bylo tam. Pokud však je člověk začátečník v prostorové orientaci a v chození, tak neustálé vyhodnocování situace z hole, ze zvuků, kterých je více, aby člověk rozlišil, co signalizují, je nepraktické, a snad i nebezpečné. I když i to, co bude pomůcka hlásit, jaké překážky (hlava, pas či nohy), lze nastavit dle potřeby uživatele.
Za mě je pomůcka vhodná pro ty, kteří mají již nachozeno, umí dobře vyhodnotit zvuky z okolí, odečíst informace z hole, a ještě jsou s to filtrovat zvuky ze sluchátek. Což je náročná disciplína i pro pokročilé. Zmiňme k tomu ještě informace, které podává vodicí pes, které je třeba brát též v úvahu, pak si říkám, zda už není jedinec přehlcen informacemi.
Pokud člověk nikdy nechodil, není zdatný samostatný chodec, tak pomůcka není vhodná. Ani pes, ani jakákoli pomůcka na bázi orientace není tím, že by člověka samostatně vodila. Vždy musí sám zrakově postižený znát svou trasu a spoléhat se sám na sebe a své smysly nikoli na doplňky k holi, což i NOA je, což i výrobce takto uvádí. Ale určitě neříkám, že nemůže pomůcku využít i ten, který je veden jinou osobou, aby ji využil na zjištění a rozhlédnutí se kolem sebe. Píšu tyto řádky proto, aby se čtenář nedomníval, že tato pomůcka může nahradit výuku samostatné chůze s bílou holí, to opravdu nemůže, pouze může sloužit jako praktický doplněk k ní.
Vzdálenost detekování nastavení překážek se dá nastavit od jednoho metru do čtyř metrů, kdy tedy byste měli vědět o překážce dříve, než ji detekuje hůl. V městské zástavbě je však v tomto rádiu tolik překážek, že příchozích informací je tak velké množství, že působí až rušivě. Avšak člověk si může vyzkoušet různá nastavení a přizpůsobit si to jednak sobě a svým trasám předtím, než na trasu vyrazí. Uživatel tedy může přizpůsobit parametry městskému či venkovskému prostředí v závislosti na hustotě překážek. NOA tedy umí detekci překážek v úrovni země, v úrovni pasu a úrovni hlavy. Detekuje vozidla, lidi, vše, co se pohybuje. Detekce děr a nerovností, tuto funkci jsem moc neodhalila, hůl byla rychlejší a spolehlivější. V nastavení lze opět volit, jaké překážky, v jaké výši, má NOA detekovat.
NOA skrze aplikaci umí také navigovat slovně na cestě, kudy jdeme. Podobně tak, jak to známe z Google Maps či Lazarillo. Dává pokyny, zda máme jít rovně, zatočit doprava a že jsme už u cíle. Tím, že jsem měla problém s GPS, tak navigace byla přibližná, tolerance pár metrů. Na rozcestí jsem stejně netušila, kudy jít Ale to je totožné, i když použijeme jakékoli jiné mapy. Je třeba brát toto navigování s rezervou, nikdy to není přesné na metry, spíše orientační. Ale dobré vědět, že i funkci navigování z map pomůcka má.
Pokud si člověk projde nastavení v aplikaci, připojí pomůcku, bude mít aktivní internet, pak již během navigace, cesty, nemusí stále hledat mobilní telefon, pokud se mu tedy neodpojí internet, vše jinak člověk zvládne ovládat z těla NOA.
Závěr
Pomůcka tedy slouží jako doplněk k orientaci zrakově postižených. Nabízí širokou škálu funkcí od detekce překážek, přes popis scény, detekce textu, dveří a popisu křižovatek. Moje zkušenost byla velmi krátká, spíše takové oťukávání a první dojmy. Já se na své trase potřebuji plně soustředit na signály z hole a vyhodnocení sluchových, hmatových, ale i např. čichových informací. Další proud informací, který je nepřetržitý, je pro mě spíše rušivý. Nicméně umím si představit uživatele, kteří budou z pomůcky nadšení. I podobně si našel příznivce náramek Sunu Band, který byl však uživatelsky méně nápadný. Nevýhodu vidím ve velikosti, váze a nápadnosti pomůcky.
Jenže, co připadá nepraktické jednomu, další ocení. Jako tedy u všech pomůcek, je třeba si každou konkrétní věc vyzkoušet, dostat k ní relevantní informace a udělat si na ni vlastní názor. Člověk by si měl řádně rozmyslet, nač pomůcku využije, zvážit všechna pro a proti, a až pak určit, zda požádá o příslušný příspěvek. Já děkuji za možnost vyzkoušet a seznámit se s pomůckou firmě EQUIPAID, kde vám podají další podrobné informace: Home – Equipaid
Výrobce pomůcky: https://biped.ai/
Článek původně vyšel na webu blindicka.com. Redakčně upraveno.
