Jaromír Tichý
Jmenuji se Jaromír Tichý. V současné době pracuji jako lektor výpočetní techniky v neziskové organizaci TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Od narození mám těžký stupeň zrakového handicapu, který je na rozhraní mezi těžkou slabozrakostí a praktickou nevidomostí. Nejvíce pracuji s Windows, kde používám NVDA nebo ZoomText. Ve svém zaměstnání také rád pracuji s MacBookem. Je škoda, že v macOS není více nástrojů, které by usnadňovaly práci slabozrakým uživatelům.
O počítače jsem se začal zajímat na střední škole. Studoval jsem Církevní gymnázium v Plzni, kde jsem měl výborné kamarády, kteří se počítačům věnovali opravdu do velké hloubky. Myslím si, že jsem od nich získal nadšení pro vše, co s IT souvisí. Jsem rád, že se s přáteli ze střední školy stále setkáváme. Vážím si toho, že někteří z mých přátel, mají stále zájem o otázky související se speciální výpočetní technikou.
Po skončení střední školy jsem vystudoval obor Sociální práce a sociální politika na Západočeské univerzitě v Plzni. V průběhu studia na ZČU jsem spolupracoval na vývoji počítačových programů, které by lidem s těžkým zrakovým postižením umožnily zpřístupnit matematické texty a zápisy logických formulí. Velmi mně v té době pomohly konzultace ve středisku Teiresiás na MU v Brně a v centru Elsa na ČVUT v Praze. Určitě nepovažuji výpočty na Pichtově psacím stroji za zastaralý či překonaný způsob studia matematiky a přírodních věd. Mám však zkušenosti s tím, že člověk se zrakovým postižením se může dostat do situace, kdy potřebuje své výpočty představit odborníkům, kteří neznají Braillovo písmo.
Kromě počítačů patří mezi mé zájmy knížky, které si půjčuji z KTN nebo je stahuji z KDD. Baví mě sci-fi, historická literatura a také různé populárně naučné publikace. Poslouchám rád rock, muzikálová vystoupení, folk i vážnou hudbu. Obor sociální práce, který jsem vystudoval, mě také stále zajímá. Myslím si, že je velmi důležitý pro současnou moderní společnost. Nejraději trávím čas s kamarády v přírodě nebo v některém příjemném restauračním zařízení. Mám rád psy, ať už vodicí nebo bez speciálního výcviku. Jednoho „voříška“ mám doma. Musím ale přiznat, že spíše cvičí on mě než já jeho.
